Polský král Vladislav II. Jagiello se táže vévody Konráda Kantnera Olešnického (Conrado Kentener, duci Olsniczensi, Coslensi) na události ve Slezsku (Sleziae), neboť obdržel zprávy, sepsané v Olešnici (in Olsnicza), které hovoří o tom, že husité hussitae jsou na obou březích Odry (utrumque litus fluminis Odrae), a jejich vojsko 30. března feria tertia se přibližuje k Vratislavi (ante Wratislaviam). Zprávy podobného obsahu má rovněž od wieluńského soudce Weruslawa (Weruchius iudex Welunensis), který ho informoval o situaci v Brzegu (in Brzega), kde se sice připravili na obranu. Ale jak mu listem sdělil vévoda Bernard Opolsko-Falkenberský (dux Bernhardus), když se husité přiblížili k Brzegu, obránci zanechali město napospas dobyvatelům. Už mu však nenapsal, ve které části Slezska se není pohybují. Nařídil proto všem svým poddaným, a to i na těch místech, která jsou daleko: jako Litva (Lituaniae), Rusko (Russiae), Vojvodina (Woywodae) a Moldávie (Muldaviae), aby byli připraveni zasáhnout. Dokonce král Zikmund (Sigismundus Romanorum rex) mu napsal o tom, že se musel kvůli shromáždění dostatečné pomoci proti husitům, zříct plánované cesty do Itálie (ad Italiam). Vladislav za ním tedy vyslal své posly duplices iam nuntios, aby se dozvěděl jeho názor na situaci. Kromě toho se ale podivuje nad špatnou obranou, zejména slezské šlechty, která nedbá na svou pověst, důsledky a projevila lhostejnost při obraně opevněných míst, kde namísto toho, aby odrazila nepřítele, je opustila. Připomíná hlavně Głogówek (Glogoviam) a Brzeg, jehož obyvatelstvo hromadně uprchlo, když bylo ponecháno napospas. Zdůrazňuje, že je lepší bránit město s pevnými hradbami, jak se na urozené muže sluší, přesto často slyší o bránících ženách a starcích. Jestliže se jim nepostaví, budou muset nepříteli čelit v poli, u řek nebo leženích. Dokonce i ti, jejíž srdce zaplavila při obraně pánů a knížat slabost, nedbali na záchranu celku a nesou pocit hanby.