Šíma krejčí (Šíma krayčí), měšťan Volyně (spolu přebývající města Volyňského), činí své poslední pořízení. Odkazuje svému příteli Črnochovi (Črnochovi, svému příteli) loučku lúčku svú
, ležící vedle louky Němečka (vedle luky Nyemečkovy), pod podmínkou, že z ní bude vyživovat osm chudých osm chudých
, vždy ve dvou termínech, na svatého Jiří na sv. Jiří
23. dubna a svatého Havla druhé na sv. Havla
16. října; každý chudý má dostat po haléři po haléři
. Pokud by podmínku nesplnil, tehdy mohou konšelé svěřit uvedenou loučku někomu jinému. Pokud by konšely vybraná osoba naplňovala zmíněný požadavek na památku Šímy a jeho předků mé přezšye
, tehdy na ní a její dědice a nástupce jeho děti i budúcí
přejde uvedený odkaz.
Známo buď … že já Šíma krayčí, spolu přebývající města Volyňského, s dobrým rozmyslem učinil sem své poslednye rozkázánye tak, že odkazuji lúčku svú, kteráž leží vedle luky Nyemečkovy, Črnochovi, svému příteli, aby z ní … krmil osm chudých do roka dvakrát: na sv. Jiří a druhé na sv. Havla, a to věčně, každému chudému po haléři dávaje. A když by toho nedbal, tehdy konšelé nynější i budúcí mají moc tu lúčku jinému dáti, aby památka se dála věčně za mě a mé přezšye předky a když by to činil podle zápisu … tehdy jeho děti i budúcí též právo mají měti. Actum r. 1432 v pondělí po neděli Invocavit za rychtáře Jaruška, Zajeky, Tupce, Pavla Skuhry, Květoně, Jíry, Němečka a ostatních přísežných.