Purkmistr Pavel Gundil (Paulus Gundel magister ciuium), radní consules iurati Mikuláš Scherz (Nicolaus Schercz), Mikuláš Harmel (Nicolaus Harmel), Petr Otta (Petrus Otto) a fojt Mikuláš Furman (Nicolaus Forman advocatus) vyznávají v zastoupení celé obce města Opavy (Oppauia), že s povolením opavských knížat Václava II. (Wenceslai), Viléma I. (Wilhelmi) a Arnošta (Arnesti ducum et dominorum Oppauie) prodali s právem zpětného výkupu za sumu 50 hřiven pražských grošů moravského počtu, počítáno 64 grošů do hřivny, roční plat ve výši 5 hřiven Bratrstvu Božího těla v Opavě (venerabili fraternitati ciuitatis Oppauiensis) zastoupenému staršími Vladislavem (Wladislao), Ondřejem Heuptem (Andree Hewpt), Pavlem Eckem (Paulo Ecke) a Řehořem (Gregorio). Polovinu platu zajistili na své vsi Oticích (Ottendorff), polovinu pak na opavských krámech Mikuláše Hauza (Nicolai Hawcz), Mikuláše Kizwetera (Nicolai Kyzweter), Petra Grunskrencila (Petri Gruncrenczel), Jana Pistoria (Johanni Pistoris), Jošta Samuelova (Jodoci Samuelis), Mikuláše Broknera (Nicolai Brokner), Jana Ofnera (Johannis Offner), Petra Mumenphusa (Petri Mumenphus) a Martina Krispova (Martini Crispi). Jelikož oltář sv. Vavřince, Markéty a Anežky v kapli přiléhající ke kůru opavského farního kostela Panny Marie přišel o svou nadaci, věnovalo Bratrstvo se souhlasem městské rady zakoupený plat oltářníku kaple Sebaldu Hartfaustovi (Zeboldo Hartfaust) jako nadaci za rytíře Jana Holuba (militis Johannis Holub) a ostatní zemřelé členy bratrstva. Městská rada dává olomouckému biskupovi Pavlovi z Miličína (Paulum episcopum Olomucensem) a jeho nástupcům právo vymáhat tento plat dle církevního práva.