Martin Mikulášův z Opavy (Martinus Nicolaj de Oppauia), klerik olomoucké diecéze (clericus diocesis Olomucensis) a veřejný notář publicus imperiali auctoritate notarius, dosvědčuje v domě opavského měšťana Mikuláše Furmana (in domo habitacionis discreti viri Nicolai Furman ciuis in Oppauia), že purkmistr Pavel Gundil (Paulus Gundil magister civium) a konšelé consules iurati Mikuláš Scherz (Nicolaus Schercz), Mikuláš Harmel (Nicolaus Harmel), Petr Otta (Petrus Otta) a již zmíněný Mikuláš Furman (Nicolaus Furman) v zastoupení celé obce města Opavy (Oppavia) prodali se souhlasem knížat Václava II. (principum Wenceslai), Viléma I. (Wylhelmi) a Arnošta (Arnesti dominorum Oppauie) roční plat ve výši 7 a půl hřivny pražských grošů moravského počtu, ujištěný na vsi Oticích (Ottendorf), Bratrstvu Panny Marie v Opavě (fraternitas beate virginis Marie in Oppauia). Bratrstvo, které je zastoupeno svými staršími magistris fraternitatis Vladislavem (Ladislao), Řehořem (Gregorio), Pavlem Eckem (Paulo Ecke) a Ondřejem Heuptem (Andree Hewpt), plat věnovalo Janu Milnerovi z Hlubčic (Johanni Mulner de Lupschicz), oltářníku nově zřízeného oltáře Božího těla ve farním kostele Panny Marie v Opavě, a Sebaldu Hartfaustovi (Sebaldo Hartfaust), kaplanu kaple sv. Vavřince a sv. Markéty v Opavě. K prvně jmenovanému oltáři má patřit 5 hřiven grošů a ke druhému 2 a půl hřivny. Přítomný fojt a přísežní obce Otice (iudex et consules iurati in Ottendorf) slíbili, že budou plat odvádět vždy na sv. Martina.