Ve jméno božie amen. My Jan Čapek z Sán hauptman a starší vojska sirotčieho vyznáváme tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie, čísti aneb čtúc slyšeti budú, že znamenavše i spatřujíce mnohú snažnost, pilnost a lásku k vysvobozenie pravd zákona Božieho opatrných purgmistra, konšeluov i všiej obce města Nowého Kolína nad Labem a k tomu k velikým a k mnohým jich a města jejich nákladóm, kteréž jsú oni v našem poslušenstvie a rozkázánie pro to dobré nadepsané naložili i ještě bohdá v časiech budúciech pro též dobré nakládati budú, i také k tomu k mnohému a k velikému schuzenie města a obce jich hlediece mocí nám od Pána Boha pójčenú dali jsme a lista tohoto mocí dáváme jim i jich potomním náměstkóm na časy věčné ves řečenú Křečhoř s tiem se všiem právem, panstviem a požitky tak a tiem obyčejem, jakož jsme sami ji drželi a požívali a jmenovitě se všemi úroky i s jinými všelijakými poplatky a požitky, v nichž ta ves od staradávna zasedie, i tudiež s úroky a platy všelijakými těch dědin, kteréž jsú někdy od té vsi předepsané k dvoru Šotnoffu odkúpeny, i také s tiem mlýništěm aneb městištěm, kdežto někdy mlýn bieše pod skalkú s druhé strany přes Labe proti městu předepsanému usazený a vzdělaný, nic sobě tu a na tom nepoostavujíc, tak aby předepsaný purgmistr, konšelé i obec svrchu jmenovaného města aneb potomní jich náměstkové tu ves svrchu psanú i s těmi poplatky těch dědin k dvoru předepsanému odkúpených i s požitky toho mlýniště předepsaného svobodně mohli držeti a všickny užitky tak té vsi předepsané, v nichž od staradávna zasedie, jako těch poplatkuov těch dědin odkúpených k dvoru předepsanému i tudiež toho městiště anebo mlýniště, ač kteří budú v časy potomní aneb nynější přicházeti, k své ruce obrátiti a jich požívati vedle správy zákona Božieho jakožto svých vlastních. A my svrchu psaní Jan Čapek hauptman a starší vojska předřečeného slibujem jim i jich potomním náměstkóm v tu ves svrchu psanú i ve všeckna práva a požitky jejie ani v požitky těch dědin k tomu dvoru předepsanému odkúpených ani v mlýnišče, tak jakož sě svrchu dotýče nic sobě tu a na tom nepoostavujíc, nesahati ani komu kázati sstúpiti nižádným vymyšleným obyčejem, ani k samým sobě obrátiti, leč bychom jim aneb potomním jich náměstkóm tak dobré sboží s takovým právem a požitky i svobodami v tak dobrém místě a v tak pokojném kraji s tak dobrými dědinami místo toho oddali a ukázali, ješto by oni aneb jich potomní náměstkové i s námi toho dobře pochválili. Samo toto však znamenitě vymieňujem, jestliže by svrchu psaní purgmistr, konšelé a obec města předepsaného aneb potomní jich náměstkové svovolně sě vytrhnúcě i učinili nětco proti zákonu Božiemu a vojsku našemu a vedle rady zákona Božieho a obce neb vojska našeho opraviti nechtěli, jehož Pane Bože nedopúštěj, tehdy bychom my ani potomní naši náměstkové jim ani jich náměstkóm nebyli povinovati těchto úmluov a zápisuov držeti a zachovati, ale jinak přes to, jakož svrchu psáno stojí, nemáme ani mieti budem my ani potomní naši náměstkové jim v to sahati. A ktož by tento list měl s svrchu psaného purgmistra, konšelóv a obce předepsaného města anebo potomních jich náměstkóv dobrú vuolí, nejsa odporen pravdám zákona Božieho, ten má a mieti bude též všecko právo a moc jako oni sami. A těchto všech úmluov a zápisuov na potvrzenie a pro lepšie svědomie pečeť obce a vojska našeho předepsaného vlastnie a hlavnie k tomuto listu s naším plným vědomím a plným svolením jest přivěšena. Jenž jest dán a psán léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřistého třidcátého druhého, v pátek den svatého Petra na stolici.