Papež Martin V. nařizuje mistrovi Kunešovi ze Zvole (magistro Cunczoni de Zwole), svému kaplanovi capellano nostro
a auditorovi apoštolského soudního paláce auditori causarum palacii apostolici
, aby na žádost Jakuba ze Švábenic (Jacobus de Swabenicz), kněze olomoucké diecéze (presbiter Olomucensis diocesis),1 Viz regest.
vyslechl a s konečnou platnosti rozhodl poslední apelaci v níže uvedeném sporu o farní kostel v Míšovicích (in Niespicz), který začal mezi knězem Jakubem a Petrem z Novosedlic jinak ze Slavkova, knězem olomoucké diecéze; jelikož zmíněný Petr zemřel v průběhu sporu, nařizuje také, aby řečeného Jakuba ze Švábenic uvedl apoštolskou autoritou k právům surroges
, která v jejich sporu měl zmíněný Petr z Novosedlic v době, kdy zemřel. Navíc uvedenému adresátovi nařizuje, aby mu udělil výše uvedený farní kostel, jehož roční důchod nepřevyšuje osm hřiven stříbra. Jako zdůvodnění mandátu se uvádí následující: před časem se smrtí rektora Štěpána uvolnil farní kostel v Míšovicích v olomoucké diecézi. Správcem majetků v této oblasti se stal z pověření římského a českého krále Zikmunda (Sigismundum, regem Romanorum et Bohemie) Aleš ze Šternberka odjinud z Holic (Alssonem de Sternberg alias de Holicz, gubernatorem bonorum dicti loci) a správcům této oblasti také náleží právo prezentace k uvedenému kostelu. Z tohoto titulu prezentoval zmíněný Aleš ze Šternberka Jakuba ze Švábenic Janovi XII. Železnému (Johanni), olomouckému biskupovi episcopo Olomucensi
, ke kostelu ho uvedl řádnou autoritou Pavel z Prahy (Paulum de Praga), generální vikář in spiritualibus olomouckého biskupa vicarium dicti episcopi in spiritualibus generalem
, a takto kostel kanonicky také Jakub ze Švábenic nabyl. Přesto výše zmíněný kněz Petr z Novosedlic falešně tvrdil, že kostel náleží jemu a zahájil s řečeným knězem Jakubem spor před výše uvedeným generálním vikářem. Ten svým konečným rozsudkem rozhodl ve prospěch často zmiňovaného Jakuba ze Švábenic. Z rozsudku se Petr z Novosedlic odvolal k pražské metropolitní kurii a nechal předvolat v apelačním sporu Jakuba ze Švábenic před soud Šimona z Prahy (Symone de Praga), bakaláře práva bacallario in decretis
, který byl pověřen vyslechnutím tohoto případu výše uvedeným olomouckým biskupem Janem, jenž byl z moci papežské ustanoven administrátorem in spiritulaibus et temporalibus pražské arcidiecéze (administrator in spiritualibus et temporalibus ecclesie Pragensis a sede apostolica deputatus). Pak však Šimon z Prahy přenesl prošetření sporu k apoštolskému stolci. Tehdy papež Martin V. pověřil konečným rozhodnutím sporu nejprve papežského auditora Capona de Laturre (quondam Capo de Laturre) a po jeho smrti Jana de Palena (Johanni de Palena). Druhý jmenovaný svým konečným verdiktem vyhlásil, že rozsudek výše uvedeného generálního vikáře byl špatný, a přisoudil řečený kostel Petrovi z Novosedlic, z čehož se odvolal Jakub ze Švábenic. Tehdy, v době ještě nerozhodnuté apelace, však zemřel často uváděný Petr z Novosedlic. Aby v této věci nevyvstal Jakubovi ze Švábenic nový protivník, pověřuje papež adresáta mandátu k vykonání výše uvedených soudních šetření a milostí.2 Srov. regest.
D. f. magistro Cunczoni de Zwola, capellano nostro et auditori causarum palacii apostolici, salutem etc. Vite ac morum honestas aliaque … merita, super quibus . .. d. f. Jacobus de Swabenicz, presbiter Olomucensis diocesis, … commendatur … , nos inducunt, ut sibi reddamur ad graciam liberales. Exhibita siquidem nobis nuper pro parte dicti Jacobi peticio continebat3 Viz regest.
, quod licet olim ipse ad parrochialem ecclesiam loci in Niespicz dicte diocesis, tunc per obitum quondam Stephani, ipsius ecclesie rectoris extra Romanam curiam defuncti, vacantem, per d. f. Alssonem de Sternberg alias de Holicz, gubernatorem bonorum dicti loci, per … Sigismundum, regem Romanorum et Bohemie illustrem, specialiter deputatum, cum ad gubernatorem bonorum predictorum existentem pro tempore ius presentandi personam ydoneam ad eandem ecclesiam … pertineat, ven. fr. nostro Johanni, episcopo Olomucensi, … presentatus ac per d. f. Paulum de Praga, vicarium dicti episcopi in spiritualibus generalem, … in eadem ecclesia auctoritate ordinaria institutus illamque … assecutus fuisset canonice, tamen quondam Petrus de Nausedlicz presbiter, falso asserens dictam ecclesiam ad se spectare, prefatum Jacobum … coram eodem vicario … traxit in causam, ipseque vicarius … diffinitivam, per quam Jacobo ecclesiam predictam adiudicavit … , sentenciam promulgavit, a qua fuit pro parte dicti Petri ad curiam Pragensem loci metropoliticam appellatum. Dictusque Petrus in causa appellacionis huiusmodi prefatum Jacobum coram d. f. Symone de Praga, bacallario in decretis, cui idem episcopus, administrator in spiritualibus et temporalibus ecclesie Pragensis a sede apostolica deputatus, causam appellacionis huiusmodi commiserit audiendam, fecit ad iudicium evocari, prefatusque Symon … illam ad apostolice sedis remisit examen.
Nos tunc illam … quondam Capo de Laturre … et deinde d. f. Johanni de Palena … auditoribus … audiendam commisimus et fine debito terminandam, qui quidem Johannes auditor … diffinitivam, per quam prefatam sentenciam dicti vicarii revocavit ac ecclesiam predictam Petro adiudicavit, … sentenciam promulgavit iniquam, a qua pro parte ipsius Jacobi fuit ad sedem appellatum eandem. Cum autem … lite huiusmodi sic indecisa pendente prefatus Petrus … fuerit vita functus, nos … dicto Jacobo, ne novus sibi in huiusmodi causa surrogetur adversarius, providere sibique … specialem graciam facere volentes, discrecioni tue per apostolica scripta committimus et mandamus, quatenus causam ultime appellacionis huiusmodi audias et fine debito decidas ipsumque Jacobum … in omni iure … , si quod Petro tempore huiusmodi sui obitus compeciit aut competere potuit, auctoritate nostra surroges … ipsumque ad huiusmodi ius ac eius prosecucionem et defensionem in eo statu, in quo prefatus Petrus tempore huiusmodi sui obitus erat et, si viveret, posset et deberet admitti, admittas et admitti facias, ut est moris, et nichilominus ecclesiam predictam, cuius fructus … octo marcharum argenti … valorem annuum, ut ipse Jacobus asserit, non excedunt, … cum omnibus iuribus et pertinenciis suis prefato Jacobo eadem auctoritate conferas et assignes, inducens … , contradictores … , non obstantibus … Nos enim … Datum Rome apud ss. Apostolos secundo non. Aprilis a. octavo.
Supra dext.: H. Rayscop – In fine: Pe. XXIII quinto kal. Decembris a. nono de Casaciis – Conf. num. 1278