Stalo sě jesti svolenie dobrotivé a laskavé mezi Linhartem, synem Miglicerovým, z jedné a Vaňkem, synem Mik. Pratworšta, měšťan Velikého M. Pr., z strany druhé o setie dědin v Šešovicích, zvoraných a připravených k osetí na ozim, takovéto: že svrchupsaný Vaněk ty jisté dědiny tak zvorané a připravené na ozim má svými semeny vlastními osieti a Linhart — svými koňmi a nádobami, kteréž k tomu příslušejí, zavláčiti; a těm koňóm dělným — Vaněk má dáti patnádct strychóv ovsa a v nové VII ½ str. z Linhartova dielu zasě sobě vzieti a nic viece. Kteréžto obilé Vaňkem osaté oba společně a jednostajnými náklady máta žieti, kliditi, do stodoly svézti i mlátiti bez odpieránie pod túto výmluvú: když by kolivěk to jisté obilé Vaňkem na ozim osaté bylo mláceno, tehdy týž Vaněk má svú polovici ozimi na humné bráti a Linhart jemu má komory k sypání s humna postúpíti. A když by kolivěk toho jeho obilé Vaňkova bylo s vuoz, tehda Linhart na svém voze a svými koňmi má jemu kázati do jeho domu do Prahy přivézti. A on tomu, ktož přiveze, má stravu dáti i s koňmi a to právě, dokudž té ozimi stává, má jemu učiniti bez odpieránie. S tiemto dalším přidáním a vymluvením, že Vaněk často jmenovaný z té ozimi vymlácené má polovici dochu bráti toliko, než jiná píce má tu ve dvoře při Linhartovi zuostati. Dále jest vymieněno, jestliže by které pole prázdné připravené k jeři bylo nalezeno, to má Linhartem Vaňkovi věděti dáno býti, bude-li je chtieti osieti čili nic. Jestliže bude chtieti osieti a oseje, tehda jeho má polovici bráti také obyčejem svrchupsaným; pakli nebude chtieti, k tomu nemá tištěn býti od žádného neb to má na jeho dobré vuoli býti. Také jest mezi nimi vymluveno, že Vaněk svrchupsaný má svého hrachu na jeř vsieti čtyři strychy, a to má všechno sobě sám pobrati i na své náklady skliditi, a on jemu má svými koňmi svézti i domóv přivézti. Naposledy jest vymluveno, že Vaněk — má žaložiti rataje jeho v Šešovicích šesti str. žita, a když bude v nové, tehda z ratajova dielu má sobě zasě těch šest str. osieti. Actum fer II. post Wenceslai a. XXIX.