Purkmistr a konšelé Starého Města pražského (purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského) vyhlašují nález ve sporu mezi 1. Barborou (Barború), matkou Mikuláše Dlouhého (Mikuláše Dlúhého mateři), její dcerou Ludmilou (Ludmilú, dcerú její), Markétou, manželkou téhož Mikuláše (Margretú, manželkú téhož Mikulaše), měšťany Ctiborem Merbotou (Ctiborem Merbotú), Mikulášem Doupovcem (Mikulášem Dúpovcovic) a Janem Penízkem (Janem Peniežkem, měšťany v dolepsaného města Pražského), jistci prodeje domu čp. 189 U dítek (domu u dietek), nacházejícího se na rohu naproti klášteru svatého Klimenta (proti klášteru svatého Klimenta), a 2. měšťanem Nového Města pražského pergameníkem Havlem (Havlem pargameníkem, měštěnínem Nového Města Pražského) o dluh. Staroměstská rada potvrzuje transfer dotčeného domu prostřednictvím městského práva na obec, na Mikuláše Dlouhého a jeho poslední vůli, kterou ho odkázal své matce mateři
, sestře sestře
, manželce ženě své
, jejich dědicům a nástupcům jich dědicóm a budúcím
. Dále ustanovují Havlovi povinnost vrátit Janovi Penízkovi jeho peníze, které za dotčený dům čp. 189 vyplatil, pokud se bude chtít dotčeného domu ujmout; zároveň se s ním má dohodnout na vyrovnání nákladů.
Jakož jest pře a róznice až dosavad byla mezi Barború, Mikuláše Dlúhého mateři, Ludmilú, dcerú její, a Margretú, manželkú téhož Mikulaše, jistci, Ctiborem Merbotú, Mikulášem Dúpovcovic a Janem Peniežkem, měšťany v dolepsaného města Pražského, súkupy domu u dietek, kterýž leží na rohu proti klášteru svatého Klimenta, z strany jedné a Havlem pargameníkem, měštěnínem Nového Města Pražského, z strany druhé o některaký dluh, jímžto jesti sáhal svrchupsaný Havel na duom již jmenovaný u dietek a súkupy svrchupsané nařekl, i páni purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského slyševše pilně žaloby práva i odpovědi obú stran nahořepsanú, a také znamenavše bedlivě a vážným rozmyslem, kterak ten jistý duom v zadržených úrociech na jisté osoby, měšťany svrchupsaného města Pražského, jesti spadl vedle práva měsckého, kteréhožto domu ty jisté osoby byly sú drahně let v držení bez nařiekánie a potom po utečení těch jistých osob na potupu pravd božích a jazyku Českého na zkaženie na obec téhož města Pražského pro berně a jiné mnohé poplatky měscké připadl jest. A také poňavadž ten jistý duom byl jesti dán Mikulášovi řečenému Dlúhý svrchupsanému od obce, jakož zápis v kniehách měsckých světle okazuje pro jeho pilnú a znamenitu službu a jakožto pravému dědici navrácen, kteréhožto domu obec i Mikuláš v pokojném držení byli jsú beze všie překážky, až i na smrtedlné posteli týž Mikuláš leže, učiniv řádný, pravý a dokonalý kšeft vedle obyčeje a řádu města svrchupsaného, kteréhožto chudý i bohatý požívají, odkázal jesti ten jistý duom mateři, sestře a ženě své, jich dědicóm a budúcím, kterýžto kšaft odpory za dne1 a roku Teige 1915, s. 501–502, č. 4.
vedle práva měsckého neměv ani staven jsa kterým právem, toho jistého kšaftu Mikulášem nahořepsaným učiněného páni svrchupsaní potvrdili sú a mocí tohoto zápisu potvrzují ve všech kusiech i artikulech jeho jemu plnú moc dávajíce; přes to dále vyřiekajíc nalézají, chceli Havel nadepsaný ten jistý duom častojmenovaný mieti, aby navrátil Janovi Peniežkovi svrchupsanému jeho penieze, kteréž jest za ten duom dal a o náklady sě s ním toho domu vedle jeho vuole umluvie, ven sě v svém dluzie ukázal. Actum pleno in consilio feria II. dominice Oculi tempore regiminis Nicolai Pytel magistri civium anno et cetera.