latinaJan Michaelův de Curiis žádá papeže Martina V. o surrogaci a provizi ke kostelu v Mišovicích.AHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

N/AAAV; R. Suppl. 192 (lib. IX de vacantibus per fiat a. octavo), fol. 10r−v

Podle výtahu v MVB VII/2, s. 594−595, č. 1489.

Podle výtahu v MVB VII/2, s. 594−595, č. 1489.

PH

JR

Řím (Rome apud Sanctos Apostolos)N/AN/A

N/A

opis v papežských registrech suplik

Jan Michaelův de Curiis (Johannes Michaelis de Curiis), klerik olomoucké diecéze (clericus Olomucensis diocesis), žádá papežský stolec, aby nařídil auditorovi papežského soudního dvora, který soudil níže uvedený spor o farní kostel v Mišovicích (in Nyespicz) v olomoucké diecézi, nebo někomu jinému na jeho místě, aby ho uvedl ke všem právům surroget, která měl v tomto sporu nyní již zemřelý Petr z Novosedlic (quondam Petrum de Nawssedlicz);1

Původní česká alternativa názvu obce, resp. města Slavkov u Brna.

žádá také, aby mu byla udělena provize k zmíněnému kostelu, jehož roční důchod nepřevyšuje 16 hřiven stříbra. Svou žádost zdůvodňuje následovně: před časem vznikl spor o zmíněný kostel v Mišovicích mezi řečeným Petrem z Novosedlic, knězem olomoucké diecéze, na jedné straně, a jistým Jakubem ze Švábenic (Jacobum de Swabenicz), který tvrdil, že je knězem, na straně druhé. Nejprve byl spor souzen před olomouckým oficiálem coram offciali Olomucensi, který svým rozsudkem osvobodil Jakuba ze Švábenic od obžaloby Petra z Novosedlic. Ten se odvolal k pražskému metropolitnímu stolci (ad sedem metropoliticam Pragensem) a Jan Železný, administrátor pražského arcibiskupství (per dominum Johannem, administratorem ecclesie Pragensis), případ svěřil Šimonovi z Prahy (Symoni de Praga), bakaláři práva bacallario in decretis, který vynesl písemně rozsudek, podle kterého byla obžaloba řečeného Petra legitimní. Z tohoto rozsudku se Jakub ze Švábenic odvolal k papežskému soudu. Nejprve byl spor svěřen nyní již zemřelému Capovi de Laturre (quondam Capo de Lature), auditorovi apoštolského soudního dvora, který vykonal řadu procesních kroků vyjma konečného rozsudku; následně byl spor svěřen Janovi de Palena (Johanni de Palena), rovněž papežskému auditorovi. V době soudního procesu před auditorem Janem, a ještě před vynesením rozsudku, Petr z Novosedlic zemřel. Protože auditor, jak lze věřit, nevěděl o jeho smrti, písemně vynesl a vyhlásil konečný rozsudek ve prospěch zemřelého, a jelikož se nikdo neodvolal, stal se jeho výrok právoplatným.2

Srov. 1425_04_04a; 1425_04_04b; 1426_08_18a.

Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad Fiat ut petitur pro omnibus quinque O..3

Současně bylo schváleno pět suplik, z nichž pouze tato, v pořadí pátá, má povahu bohemika, a byla tedy zařazena do MVB VII/2.

B. p. Dudum lite et causa vertentibus inter quondam Petrum de Nawssedlitz, presbitemm Olomucensis diocesis, ex una e quendam Jacobum de Swabenicz, assertum presbiterum, de et super parrochiali ecclesia in Nyespicz eiusdem diocesis … partibus ex altera coram officiali Olomucensi, qui pro ipso Jacobo, ut dicitur, diffinitivam absolutoriam ab impeticione dicti Petri sentenciam tulit, a qua pro parte prefati Petri ad sedem metropoliticam Pragensem appellato et causa appellacionis huiusmodi per dominum Johannem, administratorem ecclesie Pragensis, domino Symoni de Praga, bacallario in deeretis, commissa, idem Symon in causa procedens quandam sentenciam, per quam presentacionem de persona dicti quondam Petri factam fore legitimam pronunciavit, in seriptis tulit et promulgavit, a qua pro parte dicti Jacobi, ut dicitur, appellato causaque appellacionis huiusmodi et negocii principalis quondam Capo de Lature, s. palacii apostolici causarum, dum vixit, auditori, primo et deinde, postquam idem Capus auditor in causa huiusmodi ad nonnullos actus, citra tamen conclusionem, processerat, ex certis causis … domino Johanni de Palena … auditori fuerat commissa. Coram quo inter dictas partes ad nonnullos actus iudiciales processo, dictus Petrus dicta lite, ut premittitur, indecisa pendente extra Romanam curiam et in partibus viam universe carnis est ingressus. Dictus tamen dominus Johannes auditor, de ipsius quondam Petri obitu veram, ut creditor, noticiam non habens, sentenciam diffinitivam adiudicatoriam cum condempnacione fructuum et expensarum pro dieto quondam Petro et contra prefatum Jacobum in scriptis tulit et promulgavit, que eciam nulla provocacione suspensa in rem transivit iudicatam. Supplicat igitor … dev. vester Johannes Michaelis de Curiis, clericus Olomucensis diocesis, quatenus … auditori cause huiusmodi vel alteri in locum ipsius surrogato vel surrogando committere dignemini et mandare, ut ipsum Johannem ad litem et ius, quod dicto quondam Petro tempore sui obitus quomodolibet compeciit aut competere poterat, surroget et admittat ipsique Johanni de dicta parrochiali ecclesia, cuius fructus etc. sedecim mareharum argenti valorem annuum non excedunt, … dignemini misericorditer providere. Non obstante …

Fiat ut petitiur pro omnibus quinque O. Datum Rome apud ss. Apostolos id. Novembris a. octavo.

N/AMVB VII/2, s. 594−595, č. 1489N/AN/A