Já Jošt řečený Hecht z Rossicz tímto listem vyznávám přede všemi, kdož jej uzří nebo čtúc slyšeti budú, že jakož zákonný kněz, převor a jeho konvent z Lithomissle před několiko lety, bojíce sě by králova milost zboží jich kláštera dřéve řečeného některým lidem rytířským nerozdal a od jich kláštera neodlúčil, i byli se mnú takú úmluvu učinili a list my svoj toho byli dali zemi, byly zastavili svého kláštera ves řečenú Czechnow ve třech stech kopách grošúv pražských, a já chtíc jim a jich klášteru pomoci, aby ta svrchu psaná ves z jich moci nevyšla, a chtěl-li by kto jiný na tu ves sáhnúti, kterak kolivěk, aby byli list na úmluvu svrchu psanú ukázali a těm sě listem zavedli, i byl sem s nimi tu úmluvu učinil a list sem od nich vzal a řekl sem, že tu svrchu psanú ves držím v zástavě, protož boje sě já, Jošt svrchu psaný, by mne v tej míře smrt nezašla a že by svrchu psaní knězi skroz úmluvu již jmenovanú nepřišli ke škodám a nemoseli snad peněz svrchu psaných plniti mým budúcím nebo tomu, kto by ten jich list po mej smrti měl, ten jistý list jesto sem na úmluvu svrchu psané vzal od svrchu psaných kněží i to všě, což ten list svědčí a v sobě psáno jmá, moci tohoto listu umrtvuji, aby víc žádnej mocu neměl, ani komu platen byl, buďto mým erbom nebo budúcím neb sem svrchu psaným knězi na ty úmluvu my žádného groše nedal, než učinil sem s nimi ty úmluvy pro jich kláštera dobré. Toho pro lepší jistot já Jošt svrchu psaný pečeť sem svú vlastní přiviesil k tomuto listu a připrosil sem urozeného pana Jindrzicha z Lyppe odjinud z Templstayna, aby svú pečeť podle mne jemu bez škody na svědomí přivěsil k témuž listu. Jenž dán v Brnye tu sobotu po hodu narození matky boží, léta po narození syna božího tisícího čtvrtého sta dvadcátého a osmého léta.