Jistec Řeník z Jablonce (Rzenyk z Jabluncze tudyz sedenym) a rukojmí Kryštof z Minic na Libčevsi (Krzisstofor z Mymyc sedenym v Libczowsy), Radim z Truzenice na Kozlech (Radym z Druzenycz sedenym w Kozlech), Hašek z Jablonce (Hassek z Jabluncze tudiz sedenym) a Jan z Jablonce (Jan z Jabluncze tudyz sedenym) vyznávají, že dluží 27 kop grošů pražských Židům Michalovi z Bíliny (Michalowy z Bieliny), Hejtmanovi (Heytmanowy) a Izákovi z Mostu (Izaakowy z Mosta), jejich ženám a dědicům i tomu, kdo by měl tento list s jejich dobrou vůlí. Částku mají zaplatit do nejbližšího svatého Havla 16. října a nemá se z ní počítat úrok. V případě, že by částku ve stanovené lhůtě nevrátili, má být počítán každý týden úrok ve výši jednoho groše z každé kopy, dokud nedojde k zaplacení. Také se zavazují, že pokud budou zmíněnými Židy vyzvání ústně, listem nebo poslem, aby zmíněnou částku vrátili, a to i před uplynutím zmíněné lhůty, mají tak učinit a to i včetně případných úroků. Kdyby tak neučinili, zavazují se rukojmí, že na vyzvání nastoupí dva z nich ležení v Mělníku (Mielnyka), nebo ve vzdálenosti 10 mil od něj, v hospodě, kterou jim Židé určí. Ležení mají nastoupit s dvěma koňmi a jedním pacholkem, případně za sebe smějí také postavit k ležení jiného panoše. Kdyby do týdne od upomenutí nezaplatili částku, ani nenastoupili ležení, mají zmínění věřitelé, a každý koho by si povolali na pomoc, právo dlužníkovi i rukojmím i jejich dědicům a úročným lidem obstavovat všechen nábytek, dobytek, zboží, nemovité i movité majetky, dokud by nezaplatili dlužnou částku s úroky a způsobené škody. Zavazují se také, že se nebudou žádným způsobem ustanovením listiny bránit, a to ani mocí, ani právem zemským či církevním. Věřitelé mají také právo dluh požadovat jak po dlužníkovi, tak po kterémkoliv z rukojmích. Také jim nemá být nijak ke škodě, kdyby byl pergamen nebo pečeti listiny něčím porušeny, například písařovým černidlem nebo v jeho znění.