Bratři Heřman (Heřman) a Vojtěch řečení Horčicové z Prostého na Mačicích (Woytěch bratřii vlastni řečeni Horčicowé z Prostého a an Mačicech) prodávají roční plat 7 kop a 53 grošů na svých lidech ve vsi Veřechov? Weřechowicych Janovi staršímu a jeho synu Janovi z Kraselova (slovutným, Janowi starssymu a Janowi synu geho z Krásylowa). Konkrétně měli plat odvádět Janek, Šimek a Kuba a jejich dědici. Kopu prodávali za dvacet kop. Jako rukojmí se za prodávající zaručili Oldřich z Letin (Oldřich z Letin), Vintíř Koč z Dobrše (Wintíř Koč z Dobrsse) a Petr Horčice z Prostého na Čábuze (Petr Horčice z Prostého a na Cžabuzu). Slíbili vložit, poté co budou napomenuti, plat v zemské desky. Zároveň se zavázali bránit plat před všemi případnými nároky. V případě, že by plat neuhájili slibují zapsat kupujícímu namísto tohoto platu jiný na svých statcích, a to o třetinu vyšší. V případě, že by tak neučinili zavazují se na napomenutí nastoupit ležení s jedním pacholkem a dvěma koňmi buď v Strakonicích, nebo ve Volyni, dle toho, jak jim bude od věřitelů určeno. Místo sebe mohou poslat ležet panoše stavu rytířského. Pokud by ani během 14 dní ležení nevložili zmíněný plat do zemských desk, mají věřitelé plnou moc si peníze, navýšené o třetinu, vybrat u křesťanů nebo u židů k jejich škodě. V případě, že by některý z rukojmí zemřel, zavazují se ostatní postavit na jeho místo nového a vystavit o tom nový list, pod trestem ležení.