Já Oldřich z Rosenberka vyznávám tiemto listem přede všemi, ktož jej uzří neb čtúce slyšeti budú, že urozený pán Děpolt z Dolan z jedné a opatrní purgmistr, rada i všecka obec města Českých Buďovic z druhé strany o to jímánie, kteréž se svrchupsanému pánu Děpoltovi od Buďovických a také zase Buďovickým měšťanóm ode pana Děpolta a jeho pomocníkóv vzetím se stalo, na mě mocně pod pěti stem kopama přestati uručili. Tuť sem některé pány k sobě vzal, jich popsané pře přeslyšel a s těmi pány se potázav, vypověděl sem mezi svrchupsanémi stranama a vypoviedám mocí listu tohoto pod svrchupsaným základem: najprvé, aby spolu přátelsky a přieznivě bydlili; dále vypoviedám o to jímání, kteréž se stalo panu Děpoltovi od Buďovických a také zase o ty škody i vzetí, kteréž sú se staly Buďovickým ode pana Děpolta: ty všecky záštie mají s vobú stranú minúti a minula sú, a jedna strana druhé pod svrchupsaným základem nemá toho zlém spomínati. Dále vypoviedám o vězně, kteréž pan Děpolt Buďovických má, ti mají a jsú prázdni mocí listu tohoto; a jestliže by Buďovičtí kterého vězně páně Děpoltova také měli, tehda ti také mají a jsú prosti a prázdni mocí listu tohoto pod svrchupsaným základem. Tomu na svědomí kázal sem svú pečeť k tomuto listu přitisknúti. Jenž jest dán a psán v Praze v úterý po svatým Havle, léta od narození syna Božieho tisícého čtyřistého třicátého sedmého.