Já Ondráček zlatník, měštěním Velikého města Pražského, vyznávám tiemto listem obecně všem, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie, že jakož sem kúpil u slovutného Matěje z Ovence, někdy podpurkrabie hradu Pražského, i penězi hotovými zaplatil dvě kopě grošuov platu ročnieho a věčného na Ondřejovi v Chabiech řečeném Přibylo, že z těch dvú kopú platu prodal sem jednu kopu platu a mocí tohoto listu prodávám na témž Ondřejovi v Chabiech opatrnému Janovi řečenému Madinec z Únhoště, jeho dědicóm i budúciem za deset kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského, mně týmž Janem úplně a docela splněných a zaplacených; kteréžto kopy grošuov platu sstúpil sem již a mocí toho listu sstupuji nadepsanému Janovi, jeho dědicóm a budúcím k mění, k držení, i k dědičnému požívání i také, aby mohl tu jistú kopu platu prodati zastaviti, směniti, a nebo s nim učiniti jakožto s svým vlastním a dědičným zbožím, a dále když budú dsky zemské otevřieny a úředníky obyčejnými osazeny, tehdy mám i slibuji jménem svým i svých dědicóv a budúcích nadepsanému Janovi, jeho dědicóm a budúcím svrchu psanú kopu platu i všecko své právo k ní ve dsky zemské vložiti a zapsati, a to na prvnie, na druhé anebo konečně na třetie suché dny, když by dcky zemské v své moci a v svém řádů byly. A k tomu od svrchu psaného Jana aneb od jeho dědicóv a budúcích listem nebo poslem napomenut byl, a nebo tiem řádem a obyčejem zapsati a utvrditi, kterýž by řád a obyčej miesto desk zemských v zemi České byl uložen a ustanoven a páni rytieři a zemané obyčenie jeho požívali. Pakli by nebyly ani dsky zemské za mého zdravého života odevřěny, ani který řád byl miesto desk zemských ustanoven, tehda aby tento list a zápis plnú moc i plné právo měl, obdržal i zachoval svrchu psané Janovi, jeho dědicom a budúcím k nadepsané kopě platu, tak plně a právě jakož bych jí jemu, jeho dědicom a budúcím před úředníky pražskými se vší opatrnosti i ohradu, kteráž má přitom z obyčeje i zpráva zachována býti ve dsky zemské vložil a zapsal. Toho na svědectvie prosil sem múdrých a opatrných pánóv purgmistra a konšelóv svrchu psaného města Pražského, urozeného pana Jaroše z Chlumu, a slovutných Jiříka z Rúdné, v ty časy purkrabie hradu Pražského, a Petra z Chrástu, rychtáře Starého města Pražského, že sú své pečeti vlastnie přivěsili k tomuto listu, jenž jest dán léta od narozenie Pána našeho Ježíše Krysta ticícého čtyrstého a osmmezcietmého, v středu před svatým Jiřím.