Já Jan z Kremže odjinud s Hussi vyznávám tiemto listem všem, ktož jej uzřie nebo čtúc slyšeti budú, že stúpil sem i mocně přicháziem o všecky přě, róznicě i nesnázě, kteréž jsú mezi mnú neb mými z jedné strany a mezi Cunátem z Sulewicz seděním na Vintrberczie neb jeho z druhé strany o lesy, mezě dědiné neb lesnie, o lidi i o všecky věci nesnadné, kteréž jsú sě mezi námi znietřily nebo kterakkoli vzešly, o něžto sama mezi sebú uhoditi nemóževa, na Jana Rúbíka z Habrzie a na Raczka z Drahonicz jakožto na mocné ubrmany z své strany, aby ti slovutní měli moc, přijmúc k sobě druhá dva s jeho strany nás přěslyšeti i rozvážiec našě přě vypovědieti, smluviti i mezi námi konečně vyřéci. A já na jich vyřčení i výpovědi mám a slibuji přěstati a přijieti i skutečně zdržěti pode ctí a pod věrú. A my Jan řečený Stebnyak ze Skryji, Božtyech ze Czkyň seděním v Žárowné, Przibík ze Lhoty a Bohuslaw z Protiwczie, rukojmie svrchu psaného Jana z Krzemžie i zaň, slibujem, že vyrčenie i výpověď všech pří i neznází i smluv těch ubrmanóv tuto psaných svrchu psaný pan Jan z Krzemže i jeho přijieti má i jeho mají, a to pod základem pěti set kop grošěv dobrých střiebrných rázu pražského. Pakli by zdržěti nechtěl neb jeho a ubrmanie napřed psaný jednostajně základ vyznali na nás, tehdy sme propadli pět set kop grošěv základu a ty slibujem plniti pánu Cunathowi pode ctí a pod věrú listovým právem pod ležením, kdežkoli bude nám ukázáno v czeské zemi. A ktož by tento list měl s jeho dobrú vólí, ten má též právo i moc nás upomínati základu vyznaného a po vypovědi a vyřčení ubrmanóv, když by Jan skutečně přijal a držal, tehdy list tento moci žádné nemá, ale vrácen a umořen má býti a na svědomie toho všeho i lepší jistost své sme pečeti přivěsili k tomuto listu s naší dobrú vólí i s přiznaním. Jenž jest dán na Hussi léta od narozenie Syna Božieho tisíc čtyři sta dvamezcietmého léta, den svatého Sixta.