Já Hlavač z Ronova a z Mitrova seděním na Pardubicich vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že sú vznesli na mě ubrmané s jedné strany od Hynka z Bořice Thomaš z Holišovic, a z druhé strany od Petra Skaly Jan Holy z Bieče, jakožto na najvyšieho ubrmana o všecky přě, kteréž sú mezi Hynkem z Bořic a mezi Petrem Skalu, nic nepozuostavujíc, a ve jméno o tvrz v Bořicich i o to všecko zbožie, což jest Petr držal v svém zdravém životu, a o věno, kteréž bylo Margretino, ženy jeho. Tu já Hlavač svrchu psaný, přeslyšav přě s vobú stranú, a na ty přě svědomie list i z úst, utázav sě s dobrými lidmi, vypověděl sěm a mocí tohoto listu vypoviedám jakožto najvyší ubrman a rozdielce: Najprv přikazuji pod tiem základem, jakož sú oni sobě uručili s vobú stranú, a pod tu při ztracenie, kteráž jest mezi Hynckem z Bořic a mezi Petrem Skalu, že najprv přikazuji Hynkovi z Bořic, aby tvrze v Bořicich nebožce Petrovi postúpil Petrovi Skalovi a jej jie mocna učinil beze všeho zmatku konečně v tu střědu po světěm Prokopě, jakož nynie najprve přijde od dání tohoto listu, i s tím se vším zbožím, kteréž jest nebožčík Petr v svém zdravém životě držal, i s tiem věnem, kteréž jest držala Margreta nebožce Petrova po svém muži. A kteréž tu koně nebo vozy neb pluhy neb nábytky i jiné mohvité věci zuostaly po nebožci Petrovi smrti, aby také toho všeho Hynek postúpil Petrovi Skalovi. A také přikazuji Petrovi Skalovi, kteréž by Hynek z Bořic dluhy za Petra z Bořic zaplatil v tej chvíle, jakož jest tvrze v drženie po Petrově smrti; a když by co komu vydal za Petra z Bořic, a Hynek to mohl řádně pokázati svědomiem dobrým, má mu to Petr Skala zašie navrátiti konečně na svatého Havla, jakož nynie najprv přijíti má. A nechtěl-li by mu toho Hynek věřiti, ale má mu Petr Skala listem obecným uručiti s přátelskými pečeťmi, a ten list má mu dokonati konečně na svatú Margretu, jakož nynie najprv přijíti má, a v jeho moc jemu jej položiti v Chrudimi, v koho by Hynek svrchu psaný kázal. Pak-li by která strana svrchu psané mej výpovědi nedržala a toho všeho neučinila, což svrchu psáno jest, tehdy na tu stranu neposlušnú vyznávám mocí listu tohoto, že jest propadla základ i tu při, jakož sú sobě s vobú stranú přáteli uručili a jistotu učinili. A toho na svědomie svú jsem vlastní pečeť přitiskl na potvrzenie těch všech svrchu psaných výpovědí a pro lepšie svědomie připrosil sem statečných a slovutných pana Matěje Holce z Nemošic, Diviše z Miletinka, Vavřince ze Mnětic a Michala z Rošoch, aby své také pečeti přitiskli vedle mne na potvrzenie k tomuto listu. Jenž jest psán léta od narozenie syna Božieho MCCCCXXIX, v ten pondělí po svatém Janě Křtiteli božiem.