My Chval z Machovic, Zbyněk z Buchova zprávce obcí Táborských, Bohuslav z Švamberka, Heřman z Lanštajna otjinud z Borotína seděním na Střele, Petr z Svejšína seděním na Orlíku, Jan Smilek z Křemže otjinud z Husi, Mikuláš Sokol z Lamberka, Jan Kosoř z Malovic, Beneš z Dubného, města Hradiště, Piesek a Prachatice, vyznáváme tiemto listem před každým člověkem, ktož jej čísti neb čtúc slyšeti budú, že sme vstúpili i vstupujem v pravé a upřémé přímiřie křesťanské, ot dánie listu tohoto do svatého Havla najprvé příštieho a ten den celý, s urozenými pány, panem panem Oldřichem z Rosemberka, Vilémem z Potenštajna, Janem z Risemburka, Drhú z Dolan a Milostú poručnicí sirotkóv i všeho zbožie Teleckého, a slovútnými Hájkem z Hodětína purkrabí ze Zviekova, Kunatem z Sulejovic seděním na Vinterberce, Buškem z Čudic hajtmanem z Hluboké, Zdeslavem z Hertvikova hajtmanem na Bechyni, Buškem z Rovného purkrabí na Krumlově, Matějem Višní z Větřně purkrabí z Velešína, s urozeným pánem Janem z Rožmitála seděním na Blatné, s oběma hrady na Rosemberce a s hradem Vítkovým Kamenem, i s jinými jich hrady, tvrzemi, hajtmany a purkrabiemi. Za kteréžto příměřie my všichni nadepsaní jednostajně slibujem pode ctí a pod věrú, a pod základem osm tisíc kop grošiev dobrých střiebrných rázu Pražského, za sě i za všecky své vlastnie i poddané, že to přimiřie věřitelóm našim svrchu psaným i jich všem bude zdržáno a zachováno bez přerušenie věrně, ctně a křesťansky, jakož jest svrchu psáno. Pakli, jehož Bože nedaj, že by svrchu psaným věřitelóm našim anebo komu z nich i kterému jich v tom času nadepsaném která sě škoda stala na životech nebo na statciech nebo kterakkoli jinak proti příměří tomuto nadepsanému ot nás ote všech svrchu psaných anebo ot kterého z nás nebo z našich, a to hodně pokázáno bylo: tehdy my svrchu psaní všichni beze všie otpory máme i slibujem sáhnúti na ty i na toho, od kokož anebo od kterýchž by sě proti přímiří tomuto stalo, a k toho i k těch hrdlu a sboží sáhnúti, a je k tomu vždy připraviti, aby sě to věřitelóm našim nadepsaným otestalo, i odčiněno i navráceno i otbyto bylo ihned v jednom měsieci pořád počítajíc od toho času, kterýž by sě věřitelóm našim často psaným škoda neboli příhoda jiná proti příměří tomuto stala. Pakli bychom toho neučinili: tehdy my všichni nadepsaní pro přerušenie toho přímiřie a pro neodčiněnie, jakož jest svrchu psáno, beze všeho na nás seznánie, ztratili sme svú čest a vieru, a k tomu k věřitelóm našim nadepsaným propadli sme osm tisícóv grošiev stříbrných dobrých rázu Pražského základu svrchu psaného. Kteréžto penieze věřitelóm našim často psaným plniti jmáme i slibujem dobrú naší věrú, rukú nedielnú, ihned ve dvú měsiecí pořád počítajíc po přerušení přímiřie svrchu psaného. Pakli bychom toho neučinili a základu prvé psaného věřitelóm našim na čas svrchu psaný nesplnili: tehdy ihned my rukojmě již jmenovaní, když bychom ot věřitelóv našich listem neboli poslem byli upomenuti, jeden na druhého neukazuje ani sě věcí kterú vymlúvaje, ale beze všie otpory, každý z nás s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma má vjeti do města Krumlova neb do Třeboně k hospodáři do ctné hospody, tu kdež nám ot věřitelóv našich nadepsaných bude ukázáno; anebo miesto sebe každý z nás v to leženie bude moci vložiti panoši řádu rytieřského, také s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma; a tu máme pravé leženie držeti řádem a obyčejem této České země; a odtud z toho leženie nemóžem na nižádné právo vyjeti ani vyníti, doniž bychom věřitelóm našim peněz svrchu psaných úplně nezaplatili i s škodami. A když by minulo čtrnádcete dní ote dne napomenutie, ležme my neb neležme, tehdy my rukojmie všichni jmenovaní dáváme tiemto listem plnú moc i právo věřitelóm našim již nadepsaným těch peněz svrchupsaných optati, dobyti a vzieti v křesťanech i v židech kdežkoli v České zemi, na naši všech škodu. A kdež jich oni koli optají, dobudú a vezmú, na tom miestě my slibujem je zastúpiti sami sebú anebo-li našimi dobrými základy aneb jistými rukojměmi v těch penězích i ve všech škodách, kteréž by škody věřitelé naši často psaní vzeli pro naše neplněnie, jiezdami, poselstvím, napomínáním, nebo kterakkolivěk jinak, ježto by ty škody věřitelé naši často psaní dobrým svědomím pokázali; ty všechny škody mají naše býti, ale nic věřitelóv našich nadepsaných. A z těch ze všech škod slibujem vypraviti věřitele naše nadepsané beze všie jich škody. A když budem k ležení napomenuti my rukojmie svrchupsaní, tehdy ote všie strany věřitelóv našich nadepsaných máme glejtováni býti, abychme bezpečně v svrchu psaných městech mohli ležeti a plniti. A jestliže by který z nás rukojmí nadepsaných v tom času umřel: tehdy my živí zóstalí slibujem jiného tak dobrého a tak bohatého k sobě v to rukojemstvie přistaviti na miesto toho rukojmie umrlého ihned v jednom měsieci pořád počítajíc od smrti toho umrlého, s obnovením listu tohoto v táž slova, kolikrátž by toho potřebie bylo, pod pokutú leženie svrchu psaného; a ktož by tento list měl s dobrú volí věřitelóv našich nadepsaných, ten má také právo plné ke všemu tomu, což jest psáno v tomto listu, jakožto věřitelé naši nadepsaní. A také my jistci a rukojmě svrchu psaní všichni jednostajně přijímáme k sobě v toto přímiřé křesťanské slovutné Jana Žižku z Kalicha, Benedu z Křivsúdova, Zdeňka z Lukavce, Kamareta z Žirovnice, paní Annu z Frimburka, Lomnici, Přibíka z Klenového, Jana z Pajreka, Protivu z Lomče, a opatrné purkmistry, konšely i obce měst Klatov a Sušice. A slibujem za ně za všecky k věřitelóm našim nadepsaným, pode ctí a pod věrú a pod základem peněz svrchu psaných, že to přímiřie nadepsané věřitelóm našim nadepsaným úplně zdržie a zachovají, věrně, ctně a křesťansky, se všemi svými, jakož jest svrchu psáno. A také jestliže by kto aneb kteří vedle věřitelóv našich nadepsaných chtěl nebo chtěli v tomto přímiří s námi státi se všemi nadepsanými, ten i ti mají v toto příměřie přijati býti, když nám urozený pán Oldřich z Rosemberka, Vilém z Potenštejna a Jan z Risemburka listem otevřeným na Piesek dadúc věděti pod pečetmi svými a pod základem v tomto listu položeným, za ně sě přiznají. A jestliže bychom co mluvili proti věřitelóm našim nadepsaným, když by nám pro přerušenie a nezdrženie příměřie svrchupsaného anebo pro neplněnie, jakož tento list svědčí, láli a přimlúvali: to bychme učinili proti své cti a vieře, a nám žádné právo proti nim a proti listu tomuto nemá spomocno býti. A tomu všemu na svědomie a větší jistotu pečeti své vlastnie s naším vědomím a přiznáním dobrovolně přivěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán léta ot narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého čtyrmezcietmého, tu neděli po narození Matky Božie.