Jindřich z Lipé (Gyndrzych z Lippe), nejvyšší maršálek Českého království, s bratry Čeňkem (Czzenyek) a Pertoldem (Pertolt, bratřie vlastní z Lippe) odříkají na žádost abatyše Doroty z Cimburka (Dorothi z Czimburka) právo výplaty vsí Hlubočany (Hluboczzany), Maloměřice (Malmarzyczie) a Husovice (Hussowyczie) s poplužními dvory, podsedky, příslušenstvím, platy i desátky. Uvedený majetek odkázal s možností zpětného odkoupení jejich praděd, moravský hejtman a nejvyšší maršálek Českého království Jindřich z Lipé (Gyndrzych z Lippe) klášteru cisterciaček na Starém Brně (kláštera Matky Božie v Starém Brnye položeného, ježto slove klášter Králové) v 1000 hřivnách grošů krošuov pražských čísla moravského čtyři a šedesát krošuov za každú hřivnu počítajíce, za což přijal od kláštera 200 hřiven grošů. Vydavatelé zároveň klášteru potvrzují i za své dědice všechna práva v uvedených vsích. Také slibují nevymáhat poplatky a roboty od lidí ve vsi Tvarožné (Twarozzne), řečené Važanice (ježto slove Wazanyczie), ale spokojí se s platem 10 mtů mtuov ovsa na opravu oněch vsí. Uvedený plat bude vyplacen ve dvou splátkách: pět na Hromnice a druhých pět na svatého Jana Křtitele. Vydavatelé požádají moravského markraběte Albrechta Habsburského (Albrechta), aby jim umožnil v souladu se zněním listiny zapsat tento majetek do desek zemských, což slibují učinit na prvním nebo druhém zemském sněmu. V případě, že by k vložení do desek z nějakého důvodu nedošlo, zavazují se vydavatelé i jejich následovníci jednat tak, jako by se tak stalo.