Ondřej Keřský z Řimovic (Ondrzey z Rzimowycz), polní hejtman táborské obce, Ondřej Karták (Ondrzey Karthag), vladař, purkmistr, rada a celá obec hory Tábor (Thabor) se všemi služebníky, hrady zámky, posádkami jakož i se všemi, kdo podléhají jejich moci, Toma z Chotěmic seděním na Vlašimi (Thoma z Chotiemicz seděním na Wlassimi), Diviš z Tichonic (Dywiss z Tichonicz), Beneš z Křivsoudova (Beness z Krzywsudowa), Janek ze Suché seděním na Štěpánově (Janek z Suche seděním na Sstiepanowie), bratři Petr z Kozího hřbetu (Petr) a Hašek z Kozího hřbetu (Hassek bratřie s Kozieho Chrzebtu) a Zdeněk z Lukavce (Zdeniek z Lukawcze) uzavírají příměří vstupujem v pravé a křesťanské přímiřie s Oldřichem z Rožmberka (Oldrzichem z Roznberga) se všemi jeho služebníky, hrady, posádkami i se všemi, kdo podléhají jeho moci, na dobu jednoho roku s šestitýdenní výpovědní lhůtou pod následujícími podmínkami:

Oldřich nemá na svých panstvích bránit svobodnému hlásání Božího slova a přijímání pod obojí s výjimkou vybraných hradů krom těch zámkuov, na kterýchž sě brániti miení. Dále má na svých panstvích potlačovat zjevné hříchy item hřiechy smrtedlné, tance, hry, krčmy, neřádné kurevstvie i jiné zjevné hřiechy má na svém sboží stavovati; pokud by tak i přes varování nečinil, mohou tak za něj činit táborité. Oldřich nemá v souladu s dřívějšími dohodami bránit svým poddaným bojovat v táborském vojsku a tomuto má na svých statcích umožnit nenásilné zásobování za stanovených podmínek. Táborité se zavazují, že na svých hradech nebudou poskytovat úkryt osobám, které jsou vůči Oldřichovi v postavení vězně a nechtějí se dostavit na Oldřichovo předvolání. Dále se zavazují, že neposkytnou na svých hradech ochranu Oldřichovým nepřátelům, kteří nejsou zahrnuti do příměří. Oldřich nemá opravovat ani osazovat vypálené tvrze a zbořené hrady. Pokud táborité zajmou někoho, kdo o sobě prohlásí, že patří k lidem Oldřicha z Rožmberka, mají to dát Oldřichovi vědět. Pokud o něj bude Oldřich stát, mají jej propustit, leda že by podle práva měl být tábority potrestán; o důvodech potrestání má být informován Oldřichův posel. Kněží z obou stran mají zajištěn svobodný pohyb mezi opevněnými místy. Obě strany mají užívat panství, která toho času drží. Na poddanské dávky vzájemně zadržené v minulosti mají obě strany rezignovat; výjimku představuje poslední svatojiřský plat. Oldřich nemá právo na odúmrti poddaných na panství v Příběnících (przibeniczkem); příběnické lesy mají využívat táborité, jak původně činili. Lesy kláštera Louňovice (Lunyowskych lesuov) mají využívat obě strany s výjimkou prodeje dřeva. Po dobu příměří nemají strany od poddaných vybírat holdy zavedené během posledního roku. Vězňové obou stran nebudou mít po dobu příměří povinnost dostavit se před své věznitele s výjimkou jednání o jejich vykoupení či směně než v té mieře, aby o ně sfrajmarčeno bylo, ač móž-li býti. V neopevněných městečkách mají být vybírána mýta pouze na mostech.

Pro případ porušení příměří se stanovují oprávci Petr z Chlumce (Petrem z Chlumcze) a Mikuláš z Landštejna a Borotína (Mikulassem z Borotyna); jejich rozhodnutí mají strany vykonat během měsíce. Ručitelé za táborskou stranu rukojmie za svrchupsané jistce, Heřman z Hrádku (Herzmanek s Hradku), Beneš z Křivsoudova (Beness s Krzywsudowa), Diviš z Tichonic (Dywiss z Tychonicz), Mikuláš z Nedrahovic (Mikulass z Nedrahowicz), se zavazují, že v případě nedodržení výroku oprávcú tábority složí Oldřichovi na Českém Krumlově (na Krumplowie) pokutu 3000 kop pražských grošů kop grošuov dobrých střiebrných rázu prazskeho. Pokud ručitelé pokutu neuhradí, zavazují se osobně nebo v zastoupení čtyř panoší nastoupit ležení v hospodě v Třeboni (Trzebony) nebo Jindřichově Hradci (Gindrzichowie Hradczy), jak jim Oldřich určí.