Ja Stach z Dubku sedienim v Libomyšli vyznávám tiemto listem všem, ktož jej čísti neb čtúc slyšeti budú, že jsem věnoval a věnuji V^C kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského, za dobré paměti krále Václava dělaných, poctivé panie Margrethě z Pacova, manželce mé, a těch V^C kop grošov mám a slibuji panie Margrethě manželce mé ve dsky zemské vložiti a zapsati na Libomyšli na vsi na celé, na dvoru poplužniem, na dědinách orných i neorných i na tom na všem, což k tomu zboží k Libomyšli příslušie, i na tom na všem jmění, což muož jmenováno býti; s takovúto však výměnú, což po panie Zajiecové věnie zuostává, na tom ji mám a slibuji zapsati a vložiti, a to když najprve dsky zemské odevřeny budú, prvé, druhé a konečně třetie suché dny. Pak-li by desk zemských nebylo, že by sě o nich kterak zmátlo, ale kterýmž řádem páni a zemené České země o věna budú utvrzovati paniem a manželkám svým, tiemž řádem a obyčejem slibuji učiniti a zapsati, jakož svrchu psáno stojí. A jestliže by mne pan Buoh neuchoval dotud a já ještě neučinil, což svrchu psáno stojí, totiž ve dsky zemské nevložil aneb tak neujistil, jakož jest jmenováno, dávám tiemto listem plnú moc a plné právo často psané panie Margrethě manželce mé, aby tento list měl takúž moc a plnú, jakož bych já sám živ jsa a zdráv životem ve dsky zemské vložil před úředníky pražskými se vší opatrností i se vší ohradú, kteráž má při tom z pravá od staradávna zachována býti, a tento list aby byl ve dsky zemské vložen, jestliže by mne pan Buoh neuchoval prvé než manželky mé svrchu psané. A také tiemto listem manželku mú paní Margrethu často psanú činím ji mocnú poručnicí mých dětí i mého všeho statku movitého i nemovitého i což by mohlo jmenováno býti. A ktož by tento list měl s často psané panie Margrethy manželky mé z dobrú a s příznanú volí, ten má i bude mieti všecko právo jako ona sama, což v tomto listu psáno stojí. A toho na svědomie a na potvrzenie a pro lepší paměť a jistotu já Stach svrchu psaný svú jsem vlastní pečeť přivěsil k tomuto listu mú dobrú a svobodnú volí a prosil sem urozených panuov a statečných pana Jana staršieho z Michalovic, pana Vilema z Valdeka, pana Beneše z Hořovic, Diviše z Řičan, Jana Svaba z Giekve, aby své pečeti na svědomie a na potvrzenie přivěsili k tomuto listu. Psán na hradě Pražském anno domini MCCCCXX feria quinta post festum Jacobi.