My Aleš z Risenburga, naywyššj spráwce králewstwie Českého, wyznáwáme tiemto listem predeštemi, ktoš geg uzřie nebo čtúc uslyšie, že z zdrawé rady nadie wěrným našim milým mincéřóm knapóm na Horách Kutnách, kteřjž sú zasie u Hory Kutny po wypálenj prwniem i druhém sie sadili, a w tom wěrnú práci a pilnú gich stálost ku prawdám božjm a k obecnému dobrému znamenagjce: i nawrátili sme a mocj tohoto listu gim na wracugem wšechna práwa a řády šmiten, kteráš sú měli a magj od slawných králów, a gmenowitě slawné paměti od krále Wáclawa druhéh, od Ciesařowy Milosti Karla prwniho, a od krále Wáclawa syna geho, gich w ničemá neumenšugjce, k mocnéma drženj, gměnj, wládrutj, a podlé gich diela a práce ku požjwanj; tak aby oni i gich budúcj těch práw se wšemi práwy k tomu přjslušnými mohli požjwati, držeti, směniti, prodati, a gako s swým wlastnjm učiniti, to wšak wždy s wědomjm mincmaistrowym; toho ižádnému z uteklých negsúce powinui sstupowati, kteřjš protiwicce se zákonu božiemu, z země aneb ginam sú utekli. A my gim w to ižádná mocj slibugem nesahati, a ničjm kterak ginak těmi práwy gich hýbati; kromě lečby který z swé dobré wuole sám od sebo co takowého chtěl nawrátiti aneb sstúpiti, toho gemu neodpierame; a ginák žádnu mocj nemáme gich tisknuti, lečby byla hodná prjčina. Ale znamenitě přidáwáme, aby mincmaistr kterýž koliwek od nás na Horách Kutnách bylby posazen, gim sprawedliwė a dobrotiwė sie okazowal, a ge při gich řádiech a práwiech bez utisku wšelikakého držal a zachowáwal. Kterýžto zápis chceme gim zachowati bez přerušenie, lečby který neb někteřj z nich u falši byli shledáni. A toho na potwrzenie a pro budúcj pamět pečet naši wlastnj přirozenú k tomuto listu kázali sme přiwěsiti. Genž gest psán a dán léta od narozenie božieho tisjc čtyřstého léta tridcátého pátého, prwnj pátek u puosté.