Papež Martin V. nařizuje proboštovi premonstrátského kláštera v Dolních Kounicích (preposito monasterii in Cunicz per prepositum soliti gubernari) v olomoucké diecézi (Olomucensis diocesis), aby na žádost1 Viz regest.
abatyše a konventu cisterciáckého kláštera Údolí sv. Marie v Oslavanech (abbatisse et conventus monasterii Vallis s. Marie de Oslavia, cisterciensis ordinis) apoštolskou autoritou potvrdil a případně v souladu s právem doplnil všechny následující právní akty, pakliže je shledá pravdivými: donaci patronátních práv farního kostela sv. Jakuba v Brně učiněnou oslavanskému klášteru českým králem Přemyslem Otakarem I. (Primislaus, rex Bohemie) se souhlasem biskupa v Olomouci Roberta (Ruperti) v době, kdy byl zmíněný kostel ještě kaplí tunc capelle
, kterou týž biskup nedlouho poté povznesl na farní kostel; následnou inkorporaci kostela sv. Jakuba s ročními výnosy 20 hřiven stříbra k oslavanskému klášteru, jehož odhadovaný roční výnos nepřesahuje 200 hřiven stříbra; dvě papežské konfirmace na uvedenou donaci a inkorporaci, které si abatyše a konvent zmíněného kláštera vyžádaly nejprve na papeži Alexandrovi IV.2 V textu listiny je nesprávně uveden jako papež Alexandr III. Viz CDB V/1, s. 391-392, č. 258; CDM III, s. 296, č. 305.
a později na papeži Bonifáci IX.3 CDM XIII, s. 38-41, č. 29.
Abatyše a příslušnice konventu oslavanského kláštera odůvodňovaly svoji žádost tím, že kvůli určitým kauzám si nejsou jisté platností zmíněných právní aktů, v důsledku čehož by mohly být do budoucna v otázce práv a vlastnictví kostela, které jim náleží více než 100 let, obtěžovány. V této souvislosti také připomněly, že jejich klášter je položen v místě sousedícím s oblastmi obývanými heretiky, schismatiky a nepřáteli křesťanské víry, kteří klášter napadají, a kvůli tomuto nebezpečí jsou oslavanské řádové sestry velmi často nuceny uchylovat se ke zmíněnému kostelu sv. Jakuba v Brně.
D. f. preposito monasterii in Cunicz per prepositum soliti gubernari Olomucensis diocesis salutem et apostolicam benediccionem. Iustis et honestis supplicum votis … Exhibita siquidem nobis nuper pro parte dd. in Christo ff. abbatisse et conventus monasterii Vallis s. Marie de Oslavia Cisterciensis ordinis Olomucensis diocesis peticio continebat4 Viz regest.
, quod olim clare me. Primislaus, rex Bohemie, zelo devocionis accensus ac cupiens terrena in celestia et transitoria in eterna felici commercio commutare, ius patronatus parrochialis ecclesie, tunc capelle, s. Jacobi in Brunna dicte diocesis, ad eundem regem tunc legitime pertinens, prefatis abbatisse et conventui, bo. me. Riperti, tunc episcopi Olomucensis, ad hoc expresso accedente consensu, imperpetuum pia largicione concessit atque donavit illudque realiter transtulit in easdem, et deinde idem episcopus eandem ecclesiam, quam prius ipse de capella in parrochialem ecclesiam auctoritate ordinaria erexerat et cuius viginti, eidem monasterio, cuius ducentarum marcharum argenti fructus … valorem annuum non excedunt, eadem auctoritate imperpetuum incorporavit, annexuit et univit. Ac subsequenter abbatissa et conventus prefate donacionis et translacionis necnon annexionis, unionis et incorporacionis earundem vigore possessione seu quasi iuris patronatus et ecclesie predictorum adepte, donacionem et translacionem ac … incorporacionem predictas per fe. re. Alexandrum papam III. primo5 Recte Alexandrum IV., cuius litteare die 28. Januarii 1261 emanatae in CDM III, pag. 296, num. 305, typis excusae sunt.
et successive per quondam Bonifacium VIII. in eius obediencia … tunc nominatum6 Viz MVB V, s. 730–731, č. 1339.
obtinuerunt, ut asserunt, auctoritate apostolica confirmari. Cum autem … abbatissa et conventus prefate dubitent donacionem … et confirmacionem predictas ac alia inde secuta ex certis causis viribus non subsistere seque super dicta ecclesia posse imposterum molestari, pro parte earundem abbatisse et conventus nobis fuit humiliter supplicatum, ut, cum eciam ipse per centum annos et ultra in huiusmodi possessione vel quassi iuris et ecclesie predictorum fuerint, prout existant, ipsasque a dicto monasterio, quod in finitimis partibus hereticorum et scismaticorum ac christiane religionis inimicorum situatum existit, propter insolenciam eorundem pro salute sua ac ad evitandum pericula sepius fugere et declinare oportet ad ecclesiam prelibatam, donacioni et … confirmacioni predictis pro illarum subsistencia firmiori robur apostolice confirmacionis adiicere de benignitate apostolica dignaremur. Nos igitur de premissis certam noticiam non habentes, huiusmodi supplicacionibus inclinati, discrecioni tue per apostolica scripta committimus et mandamus, quatinus, si est ita, donacionem … et confirmacionem ipsas et quecunque inde secuta auctoritate nostra confirmes ac suppleas illos defectus, qui ob solemnitates omissas, que in talibus a iure requiruntur, forsan intervenerint in premissis. Non obstantibus constitucionibus apostolicis et aliis contrariis quibuscunque. Datum Rome apud s. Petrum IIII. id. Marcii pontificatus nostri a. sexto.
X
sub plica sin.: X
X
A. Fidelis
in plica dext.: Pro A. de Grifonibus
Jo. de Montemonacho
in tergo: Registrata Franciscus de Agello