češtinaJan Smil z Křemže píše Oldřichovi z Rožmberka ohledně svého zápisu na Prachatice a další majetky.AHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

SOA Třeboň - oddělení Český Krumlov; sign. I 5 BPα 5 i; aktuální uložení neověřeno

Tento list je odpovědí Jana Smila z Křemže na list Oldřicha II. z Rožmberka, datovaný předchozího dne (tj. 17. 6. 1437; viz regest), v němž Oldřich vyzývá Jana Smila, aby se neujímal některých vesnic, které si údajně vyžádal na císaři Zikmundovi navzdory dřívějším zápisům v Oldřichův prospěch. Míněny jsou vesnice zlatokorunského kláštera a vyšehradské kapituly, které Zikmund Lucemburský zapsal Janu Smilovi 1. 6. 1437 (1437_06_01b) jako “doplatek” za prodej Janovy tvrze Dražice (další zápisná listina byla vystavena téhož dne na město Prachatice a k němu příslušející vesnice; 1437_06_01a). Oldřich oproti tomu neměl na zmíněné majetky legální nárok. Zástava veškerého zlatokorunského zboží v jeho prospěch z 1. 10. 1420 (viz regest) byla zrušena 23. srpna 1422 (viz regest), a platnost tak v této době měl pouze zápis zlatokorunských dávek a berní z 2. září 1429 (1429_09_02b). Zástavní listina krále Václava IV., kterou v listu zmiňuje Jan Smil, není známa. Pořešínské panství získal před r. 1434 Oldřich z Rožmberka, nicméně Jan Smil z Křemže na ně začal v červnu r. 1437 uplatňovat svůj domnělý nárok na základě údajného zápisu Markvarta z Pořešína ve prospěch Janova otce (Šimůnek 1997/1998, s. 11). Ves Svéraz, náležející původně klášteru na Strahově, byla již dříve předmětem sváru mezi Oldřichem a Janem Smilem; Jan zde měl od r. 1427 potvrzený roční plat 50 kop (viz regest; regest; srov. Šimůnek 1997/1998, s. 11). Korespondence mezi Janem Smilem z Křemže a Oldřichem II. z Rožmberka z této doby zcela zapadá do kontextu Oldřichova úsilí (nezřídka podpořeného produkcí listinných falz) o ovládnutí sekularizovaných církevních majetků v jihočeské oblasti, v čemž mu byl Jan Smil nevítaným konkurentem.

Dle edice LOR I, s. 218–219, č. 326.

Dle edice LOR I, s. 218–219, č. 326.

VV

VV

Prachatice (Prachatic)N/AN/A

originál; papír

Jan Smil z Křemže (Jan z Cřemže seděním na Prachaticích) odepisuje Oldřichovi II. z Rožmberka (Oldřichovi z Rosenberka) a vyvrací jeho tvrzení, že si na císaři Zikmundovi (ciesařově Mti) vyžádal zápis některých vesnic. Uvádí, že zmíněný majetek spolu s městem Prachatice (Prachatice) získal za prodej svých dědičných statků Zikmundovi. Oldřichův domnělý nárok zakládající se na vlastnictví zápisné listiny odmítá s poukazem na majestát krále Václava IV. (krále nebožtíka, pána našeho) ve svůj prospěch na majetky kláštera Zlatá Koruna (sbožie Corunské), který je staršího data než Oldřichův zápis a na jehož existenci již Oldřicha upozornil při osobním setkání na Českém Krumlově (Crumlově). Jan Smil také oznamuje Oldřichovi, že nalezl v zemských deskách zápis přisuzující mu pořešínské panství v Pořešíně (Pořešínské sbožie). Pokud by o tom chtěl Oldřich jednat, má mu to písemně oznámit. Na závěr Jan Smil zmiňuje, že se ohradil proti zamýšlenému zápisu zboží ve Svérazi (Sverazské sbožie) ve svůj prospěch, protože na ně měl dřívější nárok Oldřich z Rožmberka.

Službu svú vzkazuji TMti, urozený pane milý! Jakož mi TMt píše a jsa zpraven, že bych já na ciesařově Mti vyprosil některaké vesnice: rač VMt věděti, že sem na Jeho Mti já nic nevyprosil, než Jeho Mt, pán mój milostivý, pobiedil jest mne k trhu a kúpil jest u mne dědicstvie mé. A za to dal mi jest Prachatice a ty vesnice, jakož TMti tajno nenie. A také jak VMt píše, že jmáte na to zápis: rač věděti, žeť já jmám prvé než VMt od krále nebožtíka, pána našeho. A to TMt dobře vie, že jmám majestát na to sbožie na Corunské; to sem TMti pravil na Crumlově, když sem byl u TMti. Protož, milý pane, nezdáť mi se, bychť co proti TMti v tom učinil. A věřímť TMti, že mi toho hájiti nebudeš, nebť sem za to své dědictvie dal, a na toť majestát jmám i panské pečeti. Vedle toho dále rač věděti, jestližeť mi neučinie toho, cožť jmají učiniti, žeť na ně míniem sáhnúti jakožto na své. A TMti věřím, že mi v tom za zlé jmieti nebudeš, neb bych TMti nerad hněval, neb sem za to své dal. Také rač věděti, že sem nalezl Pořešínské sbožie ve dskách. I věřím TMti, že mi o to spravedlivé učiníš, neb Buoh to vie, že bych TMti nerad hněval. Ráčíš-li se mnú o to kterak uhoditi, to mi rač dáti věděti listem svým. Také rač věděti, žeť sú mi chtěli zapsati Sverazské sbožie, a jáť sem toho proti TMti učiniti nechtěl, poněvadž sem na to prvé zápisu nejměl. Než na Corunské sbožie prvé zápis jmám než TMt, i přiejal sem. Sem na tom vždy, k tomu hledě, nechtě TMti hněvati. Datum Prachatic feria III. post Viti. Jan z Cřemže seděním na Prachaticích.

Uroz. pánu, panu Oldřichovi z Rosenberga, pánu na mě laskavému.AČ XXI, s. 287–288, č. 22LOR I, s. 218–219, č. 326Louženský 1983, s. 170Šimůnek 1997/1998, s. 11, pozn. 121Kubíková 2010, s. 140N/A