Jan a Přibík Zajícové z Valdeka vyhlašují saským knížatům nepřátelství.

češtinaJan a Přibík Zajícové z Valdeka vyhlašují saským knížatům nepřátelství.AHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

HStA Dresden; Böhmische Sachen, Kapsel I; Nr. 29ANM Praha; Sbírka C – Muzejní diplomatář; sub dato

V AČ VI, s. 442, č. 44 seznam dalších dvaceti českých pánů a rytířů, kteří zaslali saskému kurfiřtovi opovědné listy stejného znění: Matěj z Nemošic (Matěj z Nemosic), Václav Myška z Hrádku (Wáclaw Myška z Hrádku), Diviš Bořek z Miletínka na Kunětické Hoře (Diwiš Bořek z Miletínka seděním na Kunětické hoře), Bořek z Hrádku (Bořek z Hrádku), Kryštof z Chvalkova (Krištofor z Chwalkowa), Aleš z Boskovic a Rychvaldu (Aleš z Boskowic a z Richwaldu), Vilém z Mečkova (Wilém z Mečkowa), Jan Sekretář z Kostelce (Jan Sekretář z Kostelce), Diviš z Nedabylic (Diwiš z Nenabylic), Bořek z Nové Vsi (Bořek z Nowéwsi), Braňsaud z Nedabylic (Braňsaud z Nenabylic), Licek z Chvalkova (Licek z Chwalkowa), Oldřich z Pavlova (Oldřich z Pawlowa), Jan Řitka z Bezdědic na Kokoříně (Jan z Bezdědic seděním na Kokoříně), Vaněk z Miletínka na Hradištku (Waněk z Miletínka seděním na Hradištku), Jiřík z Dubé na Vizmburku (Jiřík z Dubé seděním na Wysmburce), Petr z Náchoda na Adršpachu (Petr z Náchodu seděním na Adrspachu), Jetřich z Janovic na Chlumci (Jetřich z Janowic seděním na Chlumci), Vilém z Ilburka na Hauenštejně (Wilém z Ilburka seděním na Haušteině) a bratři Záviš (Záwiše) a Kuneš z Klinštejna (Kuneš bratřie z Klinštýna).

Dle edice AČ VI, s. 442, č. 44.

N/AN/AN/A

originál

prostý opis z 19. století

Bratři Jan a Přibík Zajícové z Valdeka (Jan a Přibík, bratřie Zajieci z Waldeka) vyhlašují saskému vévodovi Fridrichovi II. Mírnému (Fridrichu) a jeho bratrům Zikmundovi (Sigmunde) a Vilémovi III. Chrabrému (Wiléme, bratřie vévody Saské, lankrabě Durynské a markrabě Mišenské), a jejich služebníkům, nepřátelství za sebe i své služebníky; protože jsou ve válce s Jindřichem starším (Hendrichowi staršiemu) a Jindřichem mladším z Plavna (mlazšiemu purkrabiem Mišenským a pánóm Plawenským), poté, co mu protiprávně brání v ujetí svého úřadu purkrabího v Míšni, do něhož ho jmenoval císař Zikmund (Ciesařova Milost).

Vězte, vysoce urození kniežata a páni, páni Fridrichu, Sigmunde i Wiléme, bratřie vévody Saské, lankrabě Durynské a markrabě Mišenské, že my Jan a Přibík, bratřie Zajieci z Waldeka, i s svými služebníky chcme vaši i všech vašich nepřietelé býti pro tak mocné veliké bezpravie, kteréž vy urozeným pánóm Hendrichowi staršiemu i mlazšiemu purkrabiem Mišenským a pánóm Plawenským, našim zvláště přátelóm dobrých, činíte, a proti Bohu a právu, jeho béřete, jímž je Ciesařova Milost pán náš milostivý milostivě daroval i pójčil jim, a ježto sú i právem získali. A svú čest poctivě ohražujem, i chcem v jich míru i nemíru státi. Dán tu středu po svatém Duše, anno domini M°cccc°xxxvij°.

N/AAČ VI, s. 442, č. 44.Jánský 2001-II, s. 168, 331.Sedláček – Růžek 2001-I, s. 69, č. 451–462.N/AN/A