Já, Licek z Chvalkova vyznávám tiemto listem všem, ktož jej čísti aneb čtúce slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem a přátelské radú prodal sem dva a sedmdesát grošóv platu ročnieho ve vsi v Boršíkově na jmenovitých lidech na Ješkovi dvanácte grošóv na svatého Jiřie a na svatého Havla tolikéž, na Janovi dvanácte grošóv na svatého Jiřie a na svatého Havla tolikéž, na Václavovi ševcovi dvanácte grošóv na svatého Jiřie a na svatého Havla tolikéž se vším plným panstvím, dědinami ornými i neornými, lúkami, pastvami i pastvištěmi i lesy, chrastmi i s tiem se vším, což k předepsanému platu příslušie, kterýmžkolivěk jménem mož jmenováno býti, tak úplně, jakož sem sám držel, na tom na všem sobě ani budúcím svým žádného práva nezuostavuje, farářovi swinskému nynějšiemu i po něm tu v Svinech budúcím, purgmistrovi a konšelóm tudiež města Svinóv, nynějším i budúcím, za dvanáct kop grošóv dobrých střiebrných pražského rázu, věčně ku pravému dědictví, a ty jisté penieze vzel sem od nich všecky úplně hotové, a dědin i platu předepsaných se vším k tomu příslušenstvím předepsaným stúpil sem i stupuji jim tiemto listem ku pravému panství a dědictví. A ten jistý plat i s dědinami a konečně s tiem se vším, což k tomu příslušie, jakož předepsáno stojí, mám a slibuji jim farářovi, purgmistrovi a konšelóm svinským předepsaným i budúcím jich zpraviti a vysvoboditi před každým živým člověkem, kteréhožbykolivěk řádu neb stavu byl, světského neb duchovnieho, a na to kterýmkolivěk právem sáhl, a ve dcky zemské vložiti, a správce dobré postaviti vedl řádu a obyčeje země České. A to mám učiniti prvnie neb druhé a konečně třetie suché dny od jich napomenutie najprv pořád příštie, když dcky zemské odevřeny budú a oni mě k tomu vkládání napomenú listem neb poslem svým. Pakliby desk v zemi nebylo aneb že by nebyly odwierány, ale v témž času tociž třetie suché dny konečně od jich napomenutie najbližšie, mám a slibuji jim farářovi, purgmistrovi a konšelóm předepsaným neb jich budúcím ten jistý plat napředpsaný se vším, což k němu příslušie, ujistiti, odtvrditi takovú jistotu a tvrzí, jakož tudoba země Česká za právo jmieti bude a jakož páni a panoše země této České sobě ujišťovati a utvrzovati budú. A my Erazim z Vlachnovic, Buzek z Drahova seděním v Hluboké, rukojmie a správce Licka napředpsaného, s ním i zaň všickni jednú rukú nerozdielnú naši dobrú a zachovalú vierú beze všie zlé lsti slíbili jsme a slibujem svrchupsaný plat s dědinami i se vším příslušenstvím předepsaným zpraviti, očistiti a vysvoboditi před věny, před sirotky i přede všemi zápisy křesťanskými neb židovskými a konečně před každým člověkem, kteréhožbykolivěk řádu neb stavu byl, a na ty dědiny předepsané aneb jich příslušenství, kteréžkolivěk což k tomu příslušie, kterýmžkolivěk právem sáhl, a ve dcky zemské ku pravému dědictví jim napředpsaným farářovi, purgmistrovi a konšelóm vložiti, zprávce dobré postaviti vedle řádu a obyčeje České země aneb utvrditi a upevniti tak a tiem obyčejem i časem, jakož jest předepsáno. Paklibychom toho neučinili, tehdy hned máme a slibujem jim farážovi, purgmistrovi a konšelóm častopsaným neb jich budúcím dáti a zaplatiti dvanácte kop grošóv peněz jistinných předepsaných a třetinu výše docela a plně penězi hotovými. Paklibychom toho neučinili všeho, což předepsáno jest, těmi časy řádem i obyčeji předepsanými, tehdy jeden z nás rukojmí předepsaných, kterýž najprve farářem, purgmistrem aneb konšely svinskými častopsanými listem neb poslem jich upomenut bude, jeden na druhého neukazuje ani se druhým vymlúvaje, s jedniem pacholkem a se dvěma koňma sám svým životem máme a slibujem vjeti neb miesto sebe panoší řádu rytieřského poslati v pravé a v obyčejné země České leženie do města do Svinóv anebo do Třeboně, do jednoho z těch, do hospody ctného hospodáře, kdež nám od častopsaných věřitelóv našich listem neb poslem jich bude ukázáno, a tu ležeti ustavičně a z toho leženie na nižádné právo nevyjezdieti, ani kterak vyniknúti, jeližbychme našim věřitelóm častojmenovaným zaplatili penieze svrchupsané jistinné i s třetinú výše docela a úplně peniezi hotovými. A po čtrnácti dnech od napomenutie k tomu ležení, buď ležáno neb neležáno, a ty jistý peniezi hlavní předepsaný i s třetinú výše nebudú-li věřitelóm našim častopsaným zaplaceny docela a úplně, tehdy hned dáváme jim plnú moc a právo tiemto listem ty jisté penieze hlavnie předepsané i s třetinú výše vzieti v křesťanech neb v židech na naši na všech škodu společnú i na naše sbožie, a přesto vždy v tom ležení ležeti máme a z něho nikam na nižádné právo nevyjezdieti ani kterak vyniknúti, jeližby ti peniezi hlavní předepsaný s třetinú výše i také se všemi škodami, kteréž by častopsaní věřitelové naši pro naše nesplněnie vzali kterakkolivěk a to dobrým svědomím ukázali, zaplaceny byly peniezi hotovými docela a úplně. A umřel-li by kto z nás předepsaných, jistec neb rukojmie, v tom času, tehdy my živí zuostalí slibujem jiného tak dobrého a tak movitého v jednom měsieci najbližšiem od smrti toho umrlého počítajíc k sobě v též rukojemstvie přistaviti a list tento v táž slova obnoviti pod ležením svrchupsaným. A protivil-li by se kto z nás svrchupsaných v čem tomuto listu řečí neb skutkem, to má býti proti vieře a cti jeho, ale ne na pohoršenie tomuto listu. A pro lepší pevnost i jistotu všech věcí svrhupsaných my všickni, jistec i rukojmie předepsaní, pečeti své vlastnie s našim dobrým vědomím i s přiznáním dobrovolně jsme přivěsili k tomuto listu, jenž jest psán a dán léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého osmmezcietmého léta ten úterý před svatým Řehořem M.