Císař Zikmund oznamuje Oldřichovi z Rožmberka, že obdržel jeho list obsahující zprávu o vývoji situace v Čechách.1 Oldřichův list je deperditum.
Jelikož nyní pobývá u svého zetě vévody rakouského Albrechta (u jasného knížete Albrechta Rakuskeho syna našěho milého) ve Vídni, kde jedná s bosenským králem Tvrtkem II. a mnoha biskupy, knížaty, hrabaty a pány, a je tedy velmi zaneprázdněn, nemůže Oldřichovi podrobně odpovědět na všechny otázky. Zikmund žádá Oldřicha, aby za ním přijel do Brna, kde Zikmund hodlá přijmout české pány, rytíře zemané
a města, aby se s nimi radil a dohodnul na společném rozvoji Koruny české (s tvú a jiných pánóv czeskych věrných našich milých radú o prospěch obecný a o upokojenie té našie Coruny czeske sě ustanoviece). Při této příležitosti bude Zikmund také hovořit s Oldřichem o jeho záležitostech i o jiných věcech abychom ... to jednati a dále i s tebou o jiné věci rozmluviti mohli
. Nakonec Zikmund informuje dáváme věděti
Oldřicha, že včera obdržel list od koncilu od svatého concilium
z Basileje,2 Jedná se zřejmě o list basilejského koncilu z 8. ledna 1435, viz UB II, s. 436–437, č. 932; viz regest.
podle něhož pověření vyslanci koncilu jich poslové s plnú mocí
dorazí k Zikmundovi v polovině příštího měsíce na prostřed měsíce ledna ! příštieho
,3 V listu je nedopatřením uvedeno „v polovině příštího měsíce – v lednu“. Dalším měsícem byl samozřejmě únor. V dopise basilejského koncilu z 8. ledna se v této souvislosti uvádí, že basilejská legace odjede za deset až dvanáct dní (UB II, s. 436), takže Zikmund mohl vyslance očekávat až mezi začátkem a polovinou února. Ve stejném duchu psal kardinál legát Julián Cesarini 7. ledna 1435 Oldřichovi z Rožmberka: qui tj. vyslanci koncilu procul dubio circa medium mensis Februarii apud d. imperatorem constituti erunt (LOR I, s. 177–178, č. 257, zde s. 178).
aby české záležitosti byly slavnostně uzavřeny k zavření slavnému czeskych věcí
.