My Matěj Višně z Větřnie, Ctibor Sasmuk, purkrabie na Crumplově, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, jakož kněz Prokop za svého vladařstvie svým vojskem podle slovutných Mikuláše z Padeřova vladaře s purgmistrem s radú i vší obcí svú hory Thábor i se všemi úředníky a poddanými svými s urozeným pánem našim panem Oldřichem z Rosenberka, s jeho posádkami, úředníky i poddanými vstúpili jsú v pravé příměřie křesťanské s úmluvami, jakož list hlavní světle to okazuje, že v též úmluvy a v příměřie křesťanské miesto pána našeho předepsaného s slovutným Zigmundem z Vranova, hauptmanem vojska thaborského polnieho, u se vším jeho vojskem nynějším vstúpujeme a mocí listu tohoto vstúpujem v pravé křesťanské příměřie, od danie listu tohoto až do svatého Václava jakož list hlavní svědčí, a ten den poslední celý do západu slunečnieho během svým přirozeným; s takúto výměnkú, jestliže by sě nám neboli již jmenovanému Zigmundovi z Vranova a jeho vojsku nezdálo v tom příměřie křesťanském státi do času předepsaného, abychom jemu a jeho vojsku dali napřed šest neděl věděti, a on Zigmund často psaný i s vším vojskem nám též zasě. Za kteréžto příměřie křesťanské my Matěj Višně a Ctibor Sasmuk předepsaní slibujem pode ctí a pod věrú naší dobrú, že má jemu i jeho vojsku věrně ctně a křesťansky podle zápisu listu hlavnieho zdržáno býti bez přerušenie. A toho všeho na potvrzenie své jsme pečeti vlastnie přitiskli s dobrým vědomím k tomuto listu a podle nás statečný rytíř pan Jan z Rysmburka a Chval z Chmelného své jsú pečeti k věcem srchu psaným na svědomie přitiskli k tomuto listu. Jenž jest dán v Crumplově léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého čtvrtého, ten pátek po Božiem křtěnie.