Já Anna kněžna z Osvětína, najvyšší poručnice sirotkuov i všeho zboží dobré paměti urozeného pana Puothy z Častolovic, syna mého, vyznávám ... Jakož urozený pan Aleš z Šternberka a z Holic a pan Puotha svrchu psaný měli a mají od ciesařovy Milosti a od opata i konventu kláštera Opatovského řádně zapsáno tři tisíce kop grošuov na tom zbuoží již psaného kláštera Opatovského, jakož to ti listové na to udělaní šíře a světleji svědčí a ukazují, že svrchu psaný pan Půtha na tom svém dílu, totiž na půl druhém tisíci kop grošuov, kterýž měl na tom zboží Opatovském podle svrchu psaného pana Alše zapsáno, urozenému panu Hlawáčowi z Donína, přieteli svému přirozenému, dal jest tisíce kop grošuov a mocně jemu to poručil a odkázal, jakož mnoho dobrým lidem to jest svědomo. Pak po smrti svrchu psaného pana Puothy, když se byli všecci poručníci na Kladsko sjeli a mě v tu chvíli najvyšší poručnicí volili, tu sem jiných poručníkuov všech povolením nahoře psanému panu Hlaváčovi těch svrchu psaných tisíce kop grošuov také dala, i nynie mocí tohoto listu jemu dávám podle rozkázánie svrchu psaného pana Puothy na těch listech i na tom zbuožie Opatovském, kromě těch pět set kop po páně Alšovu dílu a po těch tisíce kopách již psaných pozuostalých, těch sobě a těm sirotkóm svým a páně Půthovým dětem pozůstavuji k jich a k svému požitku. A ktož by tento list měl s svrchu psaného pana Hlaváče dobrú vuolí, ten má i mieti bude tuž moc i též právo k tomu ke všemu, což tento list svědčí, jako on sám. A toho na potvrzenie a pro lepší jistost svú pečeť vlastní kázala sem k tomuto listu přivěsiti; a prosila sem urozených pana Haška z Walštajna, paní Anny vdovy z Koldic, někdy manželky svrchu psaného pana Puothy, a slovutných Markvarta z Mezilesí, Jana z Tožice, Pawlíka z Chotěčic a Václava Tluksy z Dohalic, že jsú také pro lepší svědomie své pečeti přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán na Kladště léta od narozenie Syna Buožieho tisícého čtyřstého třidcátého sedmého, ve čtvrtek den svatého Marka evangelisty.