Bolek (Bolko), kníže těšínský dei gracia dux Tesschinensis a pán Velkého Hlohova (dominus Glogovie Maioris etc.), oznamuje všem a zvláště Konrádovi (Conrado), biskupovi ve Vratislavi (dei gracia episcopo Wratislaviensis), že Petr Hoberg z Fryštátu (discretus vir Petrus Hoberk de Ffreyenstat), kněz vratislavské diecéze (presbyter Wratislaviensis diocesis), fundoval v nové kapli in cappella nova farního kostela Panny Marie ve Fryštátě (Ffreyenstat) oltář ke cti sv. Stanislava, sv. Anny, sv. Alžběty, sv. Hedviky, sv. Kateřiny, sv. Markéty a sv. Doroty. Kníže se v této souvislosti uvolil prodat Petru Hobergovi a jeho nástupcům, budoucím oltářníkům řečeného oltáře, za sumu 80 hřiven českých grošů polského počtu roční plat ve výši 8 hřiven, který zajišťuje na zeměpanských příjmech z města Fryštátu. Plat bude oltářníkům vydáván ve dvou splátkách po 4 hřivnách, totiž na den Kristova Narození a o svátku svatého Jana Křtitele. Kníže si pro sebe a své nástupce vyhrazuje právo zpětného výkupu řečeného platu, v tom případě se však současně zavazuje zajistit oltář jinými příjmy. Držitelem patronátního práva jus vero patronatus k oltáři bude do konce svého života Petr Hoberg coby fundátor, po jeho smrti však přejdou patronátní práva na těšínská knížata. Povinností oltářníka bude sloužit u oltáře týdně tři čtené mše. Založení oltáře a veškeré s tím spojené úkony se dějí s vědomím a souhlasem fryštátského faráře. Závěrem kníže Bolek slibuje obrátit se na vratislavského biskupa Konráda, aby k fundaci oltáře ve fryštátském farním kostele připojil své potvrzení.