Král Zikmund nařizuje přikazujem
soudcům, rychtářům, hajným, úředníkům a všem poddaným obecným lidem všelikakým
patřícím ke klášteru milevskému, k panství vltavsko-týnskému pražského arcibiskupství k zbožie Tynskemu na Wltawie, lidem arcibiskupstvie českého diocesis prazske
1 Pražský arcibiskup Konrád z Vechty zastavil v roce 1415 panství Týn nad Vltavou Janu staršímu ze Sobětic. Oldřich z Rožmberka si na toto panství činil nárok již počátkem 30. let 15. století v souvislosti s koupí hradu Zvíkov. Oldřich tvrdil, že určitá část holdu tohoto panství se vztahovala ke Zvíkovu. Zikmund však nařídil Oldřichovi, aby část vltavsko-týnských statků vrátil Janu mladšímu ze Sobětic, viz list ze 7. června 1433 (regest). Oldřich se svých nároků v následující době zřejmě vzdal, viz Šimůnek 2005, s. 64.
a hradu Hluboká (našeho zámku Hluboke), aby byli poslušní a odváděli dávky holdovali i platili i vším tiemž obyčejem poddáni byli
Oldřichovi z Rožmberka stejným způsobem jako za Jana Hájka z Hodětína (Hayka ... s Hodietyna) a Kunáta Kaplíře ze Sulevic (Kunat s Wyntrberka), dokud Zikmund nebo jeho nástupci nevyplatí zástavní sumu podle zástavní listiny.2 Jedná se o zfalšovanou zástavní listinu hradu Hluboké z 31. prosince 1421, viz regest.
Poddaní přísluší k hradu Hluboká, který držel nejprve Jan Hájek jako purkrabí z pověření pražského purkrabího Václava z Dubé a po Hájkově smrti jeho zeť Kunát Kaplíř ze Sulevic lidem našeho zámku Hluboke, kteréž jest držal někdy řečený Hagek ku purkrapstvie od urozeného Waczlawa z Dubee ... v ta doba také purkrabie pražského, a potom po téhož Hájka smrti s Hodětína řečený Kunát s Winterberka, kterýž jest Kunát měl dceru Hájkovu
.3 Pasáž naznačuje, že Jan Hájek a Kunát Kaplíř byli purkrabími hradu Hluboká. Žádný jiný pramen to však neuvádí. V textu listiny je navíc zmíněn hrad Zvíkov, který oba rytíři spravovali. Větu „lidem našeho zámku Hluboke, kteréž jest držal někdy řečený Hagek ku purkrapstvie“ by bylo třeba vykládat tak, že Jan Hájek a Kunát Kaplíř měli v držení určité hlubocké statky jako zvíkovští purkrabí, srov. komentář k regestu.
Zikmund nebyl schopen uspokojivě zaplatit Kunátem požadované odškodné, a protože musel kvůli svým a říšským záležitostem nutně odjet do říše, zplnomocnil Oldřicha z Rožmberka, aby se s Kunátem dohodl o hradu Zvíkov (hrad náš Zwyekow), zajatcích a další věcech, které Kunát držel jako příslušenství hradu aby sě smluvil s dřéve řečeným Kunátem vo hrad náš Zwyekow i o vězně i o všecky jiné věci tak, jako je on k tomu hradu sám držal
, jak o tom podrobněji informují Zikmundovy listy Oldřichovi.