Jan Baček z Sudoměře a Markleta z Březinky nebožce Horova mátie.

My Petr kovář purgmistr té chvíle, Jan češieř, Mařík kovář, Mařík Šťáva, Petr Tachovský, Matyáš Jeník, Václav Kruh, Budek, Vaněk Chřípek, Macek krajčí, Šimon kovář, a Kříž forman, konšelé přísežní města Bělá, vyznáváme nynějším i budúcím, že předstúpivši před nás plnú radu poctivá paní Markleta z Březinky, s dobrú pamětí a s dobrým rozmyslem, dobrovolně, jsúci sebe dobře mocna, i vzdala jest swog vešken diel a své všecko jměnie, což jest na ni spravedlivě spadlo nápadem tu v Březince, žádnému nic nepoostavujíci, Janovi Bačkovi zeti svému z Sudomiře a Janě manželce jeho i jich budúcím, k jmění, k držení, k prodání a z toho učinění, co by sě jim líbilo, bez překážky člověka všelikého. A najprve pět prutuov role, kteráž leží vedle nebožce Václavovy mezij z jedné, a tři pruty role s druhé strany nebožce Václavovy a vedle Petrovy meze s strany druhé, a tři pruty role, kteráž leží vedle nebožce Václavovy meze, kteráž slove záhumnie, strany druhé, a čtyři pruty dědiny zayblize snad: najblíže za humny, ještě z vrat jednú na ni, i s tiem městištěm k tomu příslušejícím. A ten zápis stal sě jest anno Domini M°CCCC°XXXVII°, feria VI. post festum s. Stanislai.