Anno domini MCCCCXXXVII, feria secunda ante Purificationem Marie, serenissimus princeps et dominus, dominus Sigismundus Romanorum imperator semper augustus, Hungarie, Bohemie, Dalmatie, Croatie rex et cetera fecit et constituit beneficiarios Pragenses maiores et minores apud tabulas terre, videlicet Alssonem de Sternberg et de Holicz supremum camerarium, dominum Nicolaum Zagiecz de Hazmburg et de Kosti supremum judicem, Alssonem de Rysmburg protonotarium tabularum, ad que beneficia et officia voce publica sunt de consensu dominorum baronum in quatuor temporibus quadragesime proximis proclamati et přivoláni coram terrigenis. Et infrascripta gesta terrigenarum acta sunt et conscripta per me Matthiam de Chrzenow, vicenotarium tabularum terre, tempore ipsorum officii. Domini barones invenerunt in pleno judicio et Petrus de Zwierzeticz et Hinczo de Czerwenehory dominorum consilium exportaverunt: tak jakož jest na tom zuostáno na obecném sněmu v koleji in festo sancti Wenceslai nunc preteriti ciesařovú milostí a pánem, panem Sigmundem českým králem, pány, rytieři, panošemi, zemany, městy, aby všecka zbožie mocí vzatá a odjatá byla navrácena, holdové všickni aby byli prázni, šacuňkové nevzatí aby bráni nebyli, že to ustavenie a provolánie jest mocné a má před sě jíti. A ktož jest to přestúpil anebo toho neučinil, aby to okázal před ciesařovú milostí a před pány v laviciech na suché dni postnie nynie najprv příští, proč jest to ustavenie a provolánie přestúpil. A ktož se z toho řádně před pány nevyvede, ten trp, což páni najdú. Item o vězeniech, pro quibus locutus est coram serenissimo principe et domino, domino Sigismundo et cetera et dominis baronibus Diuissius de Miletinka, videlicet pro Absolone de Chrzicz et Johanne Manda de Zbyslawie, kteříž jsú nařčeni falšem a staveni pro listový faleš na právo purkrabí Pražským, aby na rukojmě dáni byli, domini in pleno judicio invenerunt, et Petrus de Zwierzeticz et Zbynko Zagiecz de Hazmburg dominorum consilium exportaverunt, že takoví vězňové pro takové nařčenie nemají dáni býti na rukojmě, než postaveni mají býti k súdu před pány. Actum ut supra.

Item o ty listy, kteréž sú sobě v této zemi páni, rytieři, panoše a zemané v těch časěch nepokojných, dokudž desk zemských nebylo v svém řádu, dělali a své zbožie a platy prodávali a zapisovali do vloženie ve dsky zemské, domini in pleno judicio invenerunt pro jure, že takoví listové a zápisové, kteříž jsú řádně a s vědomím panským, rytieřským neb panošským pod jich pečeťmi psáni, že takoví listové moc mají; na nichž jsú jistcové živí, aby sobě ty listy a zápisy ve dsky zemské kladli vedle řádu a práva země této, počnúc od tohoto času na prvé, na druhé, na třetie a konečně na čtvrté suché dny pořád zběhlé, a v tom času těch čtyř suchých dní budú sobě moci klásti ve dsky zemské na každý den před úředníky pražskými. Pakli by kteří listové takoví, na nichž by jistcové pomřeli a byla která odpora proti nim, aby byli s nimi přede pány a před úředníky na suché dni postní, aneb na druhé, na třetí a konečně na čtvrté a okázali se s nimi. Pakli by se kto s takovými listy neokázal přede pány a před úředníky a je zatajil, tehda takoví listové ižádné moci nemají.