Jan od ruky, Matěj od hřebene, konšelé rady města Pražského, Václav Krbic a Václav z Dlúhé třiedy, konšelé úřadu viničného, Václav od črné hvězdy a Tóma z domu Pechancovského ot pánóv purgmistróv a konšelóv k tomu vyvolení a vydaní ku prosbě panie Kunky vdovy a sirotkóv Henrice kramáře dobré paměti, aby opatřili statek movitý i nemovitý i kšaft neb poručenstvie od téhož Henrice učiněný a rozvážili a spravedlivý rozdiel ve jmeno Pána Boha mezi nimi učinili. Protož ohledavše najprvé listy kšaftovnie neb poručenstvie Henryczem dobré paměti zjednané, v nichžto psáno stojí paní Kunce sto kop a deset kop grošuov za jejie věno a ty všecky věci, buď to na rúchu neb na klenotech neb nábytku, což jest tu s sebú přinesla neb přivezla, aby jí dáno a navráceno bylo. Potom opatřivše to zbožíčko a ten statek movitý i nemovitý sirotčí po smrti Henryczie dobré paměti zuostalý a také shledavše veliké těch sirotkóv nedostatky, a ty dědiny v Olšanech, vinice a domy, velikými platy a úroky obtiežené, a peněz hotových že sirotci nemají, jimiž by panie Kunky odbýti mohli, aniž kterého přietele mají, ježto by jie hotovými penězi založil: i uvážili sú to a rozkládali a myslili, kterú by tomu cestú najpodobnější naleznúti mohli, aby sirotkóm i paní Kunce spravedlnost učinili. A to často a dlúho přemietavše, podobnějšie a lepšie cesty vymysliti jsú nemohli, nežli tuto: Aby paní Kunce ta vinice, ježto slove Otlikovská, s tiem domem při též vinici a s tú viežkú prostřed té vinice ustavenú v těch sto a v X kopách dána a otdělena byla. Na kteréžto vinici jest platu úroka ročnieho třinádste kop, a z těch třinádcti kop grošuov aby paní Kunka, neb kdož by od nie a po ní tu vinici držal, platila nebo platil dva diely, a sirotci, neb kdož by tu druhú vinici držal, diel třetí. Pakli by co toho úroka sešlo a zminulo, vedle nálezu a svolenie obecného, tehdy máta paní Kunce dva diely sníti a sirotkóm třetí. Item ten kus vinice té Otlikovské, kterýž leží proti té vinici sirotčí vedle zdi z obú koncí, točiž i s hory i zdolú: aby k té vinici sirotčí zuostaveno bylo, a sirotci aby tu zeď opravovali a hradili. Item také shledavše a zpraveni jsúce, že paní Kunka dvojě blány kunie a chřebtové, prostěradla kmantová a některé své klenotky střiebrné rozprodala a ty penieze na stravu a na jiné potřeby sirotčie přiložila: tak sú se svrchu psaní poručníci svolili, aby sobě to víno, kteréž tuto jí sě ukazuje, sebrala a sklidila. Item ty věci domovité a rúcho ložnie i chodicie, což jejieho bude, to jí aby vydáno bylo v její moc. Sirotkóm: Item sirotkóm zuostane ta vinice svrchu jmenovaná; item druhá vinice proti té ob cestu, sřezaná, ale dvě letě neb tři napořád nezkopaná. Item v Olšanech dvór spálený a dědiny se tři pluhy, pusté a velikými úroky obtiežené. Item dva domky s stodolú, v kterýchž sedie. A z toho jsú-li které dluhy, těch odbývati, a jestli jim kdo co dlužen, to k sobě vzieti. Vyřčenie toho rozdielu stalo sě jest mezi paní Kunkú a sirotky Henriczie kramářě dobré paměti pány poručníky, jakož v listu psáni stojie, před pány purgmistry a konšely vdole psanými na rathúze, točižto Michalem Střiebrným z Starého Města a Pavlem z Rychtářova domu z Nového Města, toho času purgmistry, Duchkem rimarem, Pechú valchářem, Mixem Ryšlavým, Prokopem Závadú, Václavem Litochlebem, Mikulášem z podjistbie, Dobešem Slajféřem, Hedvikú krajčieřem, Havlem sladovníkem, Václavem od kapróv, Janem od ruky, Václavem Holcem, Jakubem od tří lící, Matějem od hřebene, Janem Kúkolem, Václavem z hrobky, Křížem platnéřem, Františkem Šilinkem, Janem Lojovníkem; Janem Rathúzským, Maříkem súkeníkem, Janem z domu Hofrychtéřova, Mikulášem Hrdonkú, Valšem Mudrákem, Benešem ze vzchodce, Pálou ševcem, Heršem pekařem, Petrem Nárožníkem, Benešem Cukmanským, Velíkem od kocúróv, Petrem postřihačem, Jírú Frankovým, Mikulášem sladovníkem a Duchkem z Senného trhu léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého a dvamezcietmého, ten pondělí v ochtáb svatého Václava, mučedlníka Buožieho.