Ondrášek (Ondrášek), rychtář, mistr Matěj (Matěj), zastupující purkmistra, a Jakub Smutek (Jakub Smutek), přísežní města Plzně (Nového Plzně), vyznávají, že je nechal zavolat plzeňský měšťan Andrlík z Nýrska (Andrlík z Nyřska), ležící na smrtelné posteli, aby učinil následující poslední pořízení o svém majetku. Nechtěl totiž, aby po jeho smrti vypukly nějaké spory mezi jeho synem Tomáškem (Tomáškem) a jeho příbuznými. Nejprve ustanovuje, že jeho syn má zřídit ve farním kostele sv. Bartoloměje místo kaplana a dát mu věčný plat 8 kop grošů, aby on i jeho nástupci prosili za Andrlíkovu duši a duše jeho předků. Dále odkazuje faráři farního kostela sv. Bartoloměje věčný plat jedné kopy grošů a samotnému kostelu stříbrný pozlacený kalich, který od něj nemá být nikdy zcizen. Dominikánskému klášteru svatého Ducha odkázal plat jedné kopy grošů a stříbrný kalich s pozlaceným jablíčkem, který rovněž neměl být od kláštera nijak zcizen. Františkánskému klášteru Matky Boží odkazuje plat jedné kopy a rovněž po jedné kopě grošů odkazuje i špitálu a chudým žákům ve škole. Též odkazuje do Blovic na stavbu kostela za Petra Kozlíka (Petra Kozlíka) tři kopy grošů, přičemž již dříve dal na tento kostel 7 kop grošů, čímž byl dluh zcela uhrazen. Dále odkázal Zikmundovi z Domažlic (Zikmundovi z Domažlic) 10 kop, které má dostat až dospěje. V případě, že by se nedožil dospělosti, má je dostat jeho syn Tomášek. Dále odkazuje deset kop svému služebníku Jirklovi (Jirklovi), prvnímu služebníku Petrovi (Petrovi) odkazuje 6 kop. Mimo to má jeho syn Tomášek rozdělit mezi chudé příbuzné 10 kop grošů. Vše výše zmíněné má Tomášek vykonat do roku od otcovy smrti s pomocí poručníků. Kostelu Panny Marie v Loučimi (Lučíma) odkazuje stříbrný pozlacený kalich a farnímu kostelu v Nýrsku (Nýrského) stříbrný pozlacený kalich, který vyplatil u židů. Dále odkazuje jisté Pepni (Pepni) jednu kopu grošů a ohledně jistého němého ustanovuje, že v případě, kdyby nechtěl zůstat u Tomáška, aby jej Tomášek svěřil do vhodných rukou a dal mu 6 kop grošů. Také má být za jeho duši každoročně zakoupen za dvě kopy grošů postav šerého sukna a ten rozdán chudým. Vedle toho nařizuje, že jeho syn Tomášek má za jeho duši vykonat pouť do Říma (Říma), nebo zaplatit někomu, kdo by tam šel místo něj, a také, aby šel na pouť k Panně Marii do Cách (Cách), nebo někdo za něj. Ostatní svůj majetek, platy a částky, které mu jsou dlužni a které má v Plzni a v Klatovech (Klatovách) na domech a nemovitostech, jakož i veškerý další majetek, ať se nachází kdekoli, odkazuje synu Tomáškovi. Ten má také zaplatit jeho dluhy proti zápisům osobám z Benátek (Benátek), Salcburku (Salcpurka) a odjinud. Poručníky svého pořízení ustanovil Jindřicha z Hodušic (Jindřich z Hodušic) a mistra Jakuba (Jakuba), prvního písaře. Jim pak pro pomoc a radu ustanovuje ještě Martina Točníka (Martina Točníka). Zmínění mají být nápomocni jeho synu Tomáškovi ve vykonávání ustanovení testamentu a Tomášek nemá nic činit bez jejich rady a pomoci. Tomášek také nesmí pořizovat závěť ani činit jiné poslední pořízení bez jejich vědomí, jinak takové pořízení nebude platné. Poručníci mohou na své místo ustanovovat nové poručníky, a kdyby některý z nich zemřel, tak zbývající poručníci mají na jeho místo zvolit poručníka nového.
My Ondrášek richtář, mistr Matěj, toho času miesto purkmistra, a Jakub Smutek, přísežní městěné města Nového Plzně, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi a svědčíme, že poctivý muž Andrlík z Nyřska, súsed náš, leže na smrtedlné posteli, ačkolivěk jsa nemocen na těle, však při dobrém rozumu a při plné paměti jsa, nás na svědomie přivolav a připrosiv, toto své poslednie rozkázánie, kteréž jest chtěl, aby po jeho smrti moc a pevnosť jmělo, z svého statku jemu od Pána Boha pójčeného tak, aby po jeho smrti mezi Tomáškem, jeho synem, a jeho příbuznými ižádní svárové ani které róznice nebyly, učinil takovúto měrú: Najprve rozkázal jest, aby Tomášek, syn jeho, ustavil kaplana u farniem kostele svatého Bartoloměje a dal a zpuosobil jemu osm kop grošuov platu věčného, aby ten kaplan i každý budúcí jeho budúcí sic! náměstek prosili Pána Boha za Andrlíkovu a jeho předkuov duše. Item dal jest a odkázal a mocí svého rozkázánie dává a odkazuje knězi faráři, kostela našeho farnieho již psaného, kopu grošuov platu věčného; item do téhož kostela farnieho k svatému Bartoloměji kalich střiebrný pozlacený, aby věčně od toho kostela nebyl utracen. Item do kláštera svatého Ducha, bratřím zákona svatého Dominika, kopu grošuov též platu věčného; item do téhož kláštera kalich střiebrný s pozlaceným jabléčkem, aby také věčně nebyl utracen. Item do kláštera Matky božie, bratřím zákona svatého Františka, kopu grošuov též platu věčného. Item do špitála chudým také kopu grošuov platu věčného. Item do školy chudým žákóm, kteříž jsú pod mistrovú rukú a bázní, také kopu grošuov platu věčného. Item do Blovic na kostelnie dielo za Petra Kozlíka tři kopy grošuov, k tomu jakož prvé dal jest na též dielo sedm kop grošuov a tak jest ten dluh veškeren v cele a úplně zaplacen. Item Zikmundovi z Domažlic, když by let dorostlých došel, deset kop grošuov, pakli by nedojda let s tohoto světa sšel umra, tehdy těch deset kop grošuov má zase na Tomáška, syna jeho, spadnúti. Item Jirklovi, služebníku jeho, deset kop grošuov. Item Petrovi, prvniemu služebníku jeho, šest kop grošuov. Item aby Tomášek, syn jeho, rozdělil mezi chudé příbuzné přátely deset kop grošuov, a což kterému dá, to jeden každý má za dobré přijieti a vděčen býti. Item to vše, což svrchu psáno stojí, Tomášek má v roce po smrti otce svého s radú a s pomocí poručníkuov vdole psaných bez prodlenie všelikého dokonati. Item do Lučíma k Matce boží kalich střiebrný pozlacený. Item do Nýrského kostela farnieho kalich střiebrný pozlacený, kterýž jest z židuov vyplatil. Item jedné ženě řečené Pepni jednu kopu grošuov. Item němému, jestliže by s Tomáškem nechtěl ostati, aby jej Tomášek poručil někomu dobrému a dal jemu šest kop grošuov. Item aby postav sukna šerého za dvě kopě grošuov na každý rok věčně byl chudým za jeho duši rozdáván. Item rozkázal jest, aby Tomášek za jeho duši šel sám do Říma, anebo někoho zpuosobil a jemu zaplatil. Item týmž obyčejem aby do Cách k Matce boží púť učinil. Item jiné své všecko zbožie, kteréž jest jměl na platiech, na dluziech zde v Plzni, v Klatovách, na domiech, na dědinách, i jiné všeliké zbožie, kdež by kolivěk shledáno bylo, odkázal jest a mocně dal Tomáškovi, synu svému, a přikázal jemu, aby z toho zbožie dluhy zaplatil vedle zápisuov, kteréž jest na sě vydal, dobrým lidem do Benátek, do Salcpurka, i jiným, kterým jest ostal dlužen. Toho všeho rozkázanie svého učinil jest mocné poručníky poctivé muže Jindřicha z Hodušic a mistra Jakuba, prvnieho písaře, a pro lepší radu a pomoc přidal k nim Martina Točníka, jim nad jiné úfajě a věře jako svým zvláštním dobrým přátelóm, aby radni a pomocni byli nadepsanému Tomáškovi k tomu ke všemu, což jest svrchu rozkázáno, a častopsaný Tomášek, aby nic nečinil, bez již psaných poručníkuov rady a pomoci, aby ten statek tak jemu odkázaný byl zachován jemu a jeho dětem k užitku a ku potřebě. Item nadepsaný Tomášek ani kšaftu ani kterého rozkázánie zdráv jsa nebo nemocen nejmá učiniti bez rady již psaných svých poručníkuov a jich vědomie; pakli by učinil, tehdy to jeho rozkázánie nejmá jmieti ižádné moci. A nadepsaní poručníci každý z nich budú moci zdráv jsa aneb na smrtedlné posteli jiného poručníka na své miesto voliti a postaviti; pakli by který z nich bez rozkázánie umřel, jehož bože rač ostřieci, tehdy živi zuostalí budú moci jiného dobrého člověka miesto toho umrlého k sobě voliti a přistaviti k radě a ku pomoci všech věcí svrchupsaných, kolikrát by kolivěk toho potřebie bylo. Toho všeho na svědomie a pro lepší jistotu my nadepsaní, k tomu rozkázání přivoláni a připrošeni, své jsme pečeti přivěsili, jenž jest dán a psán léta od narozenie syna božieho M° CCCC° XXXVII°, ten čtvrtek na svatého Jakuba, apoštola božieho.