Tento list je prvním nezpochybnitelným dokladem, že Oldřich z Rožmberka obdržel od Zikmunda pověření k jednání o převzetí hradu Zvíkov. Starší bádání (Sedláček 1897-XI, s. 23–44; Tyl 1888, s. 52–55; Schmidt 1908, s. 326–335) však líčilo dějiny Zvíkova spíše na základě čtyř úzce propojených Oldřichových falz, která tato údajná jednání kladou již do roku 1429 (viz regest; regest; regest; regest). Pomineme-li zmíněné padělky, lze konstatovat, že plná moc byla vystavena právě v době, kdy vypršelo dvouleté příměří z roku 1429 mezi zvíkovským purkrabím Kunátem Kaplířem ze Sulevic a tábority. Důvody pro postoupení hradu Oldřichovi nejsou známy. Tento nedostatek „napravují“ falza, viz komentář k regestu. Šimůnek 2005, s. 60 přisuzuje větší míru Oldřichově iniciativě, který měl pravděpodobně velký zájem na získání hradu Zvíkov. Nelze však vyloučit, že Kunát Kaplíř ze Sulevic již nechtěl z jakéhokoli důvodu královský hrad držet. Hrad Zvíkov získal Oldřich pravděpodobně kolem 16. října 1431, kdy jmenoval svého hofmistra Mikuláše z Krchleb zvíkovským purkrabím. Vyplývá to z nejstaršího zápisu ve stavebních účtech hradu Zvíkov, které zahrnují léta 1431 až 1472 a jsou označeny jako „Labor castri Zwiekow“ (Čechura – Ryantová 1998, s. 3, pozn. 25): Labor castri Zwiekov circa festum s. Galli, post condescensum domini Cunatha domino Nicolao Krchlebecz, burgravio ibidem. Ze dne 25. února 1432 se dochovala zpráva Martínka z Bavorova o tom, že král Zikmund je spokojen s vyřízením záležitosti ohledně Zvíkova (velice sě tomu KMt radoval a děkoval bohu, žeť sě to dokonalo, a zvláščě o Zviekov - viz LOR I, s. 141–142, č. 205). Sám Kunát Kaplíř 29. června 1433 přiznává, že Oldřich vyměnil hrad Zvíkov za hrad Zbiroh na základě Zikmundova mandátu (LOR I, s. 156–157, č. 230. Výměna je zmíněna v listině krále Ladislava Pohrobka z 25. srpna 1454, viz AČ XV, s. 302, č. 18). Viz také komentář k regestu.

Dle RI XI NB/3