Přibík z Clenového vyznávám tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie anebo čtúc slyšeti budú: Jakož sú Jan Veliký, Racek, Papáček vězňové urozeného pana Oldřicha z Rosemberka, tu já nadepsaný Přibík slíbil sěm a mocí tohoto listu slibuji nadepsané vězně den svatého Jiřie najprv příštieho postaviti na Helfmburce v hradě u veliké jistbě v moc nadepsaného pana Oldřicha anebo v moc jeho úředníka, kterýž bude tu ustanoven ku přijímání vězňuov. Pakli by hrad Helfmburk v té mieře byl obehnán anebo ztracen, jehož bože ostřez, tehda nadepsané vězně slibuji postaviti v hradě v Crumplově u veliké jistbě v moc nadepsanú tak, jakož jest svrchu psáno. Pakli by sě nadepsaní vězňové anebo který z nich nepostavili anebo nepostavil tak, jakož jest nadepsáno, jehož pane bože rač ostřieci, tehdy já nadepsaný Přibík z Clenového mám o ty nepostavené anebo nepostaveného to opraviti, jakož urozený pan Mikuláš z Lanštajna seděním na Borotíně die a káže a to konečně ve čtyřech neděléch po jeho rozkázání. A já častopsaný Přibík z Clenového ty věci nadepsané slibuji ctně, věrně a křesťansky zdržeti pode ctí a pod věrú. A také, když by sě vězňové nadepsaní postavili tak, jakož svrchu psáno jest, tehdy tento list nemá žádné moci mieti mne k upomínání a má mi zasě vrácen býti. Toto jest znamenitě vymluveno, byli-li by vězňové anebo který z nich jat od strany věřitele nadepsaného anebo že by umřeli anebo umřel, tehdy já nadepsaný Přibík slibem nadepsaným za ně anebo zaň nemám hynúti, ale on má o ně anebo oň státi jako o své vězně. A když by z toho vězenie byli anebo byl propuštěni, tehdy potom ve dvú nedělí slibuji je anebo jeho postaviti tak, jakož jest nadepsáno. A toho na svědomie i potvrzenie svú sěm pečeť k tomuto listu přitiskl. Jenž jest dán léta po narození syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého třetieho léta, ten čtvrtek po svaté Lucii.