Ja Anna z Pětichvost někdy manzelka Janova tudiez z Pětichvost, vyznavam tieto listem obecně všem, ktoz jej uzřie neb čtuc slyšeti budu ze jsem dluzna praveho dluhu šedesat kop gr. dobrych střiebrnych razu prazskeho slovutnym panošem bratřim svym Petrovi a Janovy Košikom bratřim vlastnim z Sulic kterychz LX k. toho dluhu svrchujmenovaneho tiemto listem zapisuji jim a davam tak mocnie jakoz bych kdyzby byli dsky zemske vlozila a zapsala na svem věně kterez mam tu na Pětichvostech na dvoru na popluzie, na rybnicich, na lukach, na lesiech, na lidech platnych i na tom na všem sbozie coz k tomu přislušie LXXV k. gr. vlozeno a zapsano A z toho věna napřed sobě zuostavuji XV k. gr. Abych to ninie i po sve smrti mohla dati neb obratiti kamzbych chtěla, toto sobě zachovavajic, aby my na tom věně svrchupsanii bratři moji v ničem nepřekazeli az do me smrti, alle po mej smrti aby těch LX k. gr. toho věna jakoz jim v kluze ? davam a tiemto listem zapisuji, aby to mohli prodati zastaviti i k svej vuoli mohli obratiti, jakozby se jim libilo, a take jim tiemto listem slibuji nikterak toho neproměniti, a dale mimo tento zapis, zapisovati i zadnym obyčejem az do me smrti, mimo toho ma zapsanie bez jich vědomie, a na svědomie toho a pro lepšie jistotu, prosila sem vrozeneho pana Zdenka z Valdeka řečeneho Medka sedenim na Tynci, a slovutnych panoši Markquarta z Kamenicze sed. v Nechaniczich, Mirka z Petrkova a Jana z Těptina řeceneho Podnavec, aby vedle mne k tomuto listu a meho zapisu sve pečeti na svědomie přivěsili jenz gest dan leta od narozenie syna bozieho M.CCCC.XXVII na Kostelci den svateho Martina biskupa