Službu svú vzkazuji Tvé Milosti, urozený pane milý! Jakož mi Tvá Milost píše, že jmám na to sbožie na Corunské od krále nebožtíka majestát prve než Tvá Milost: i ovšem pane, pravdať jest, že jmám, a toť, dá-li Buoh, chci pokázati, když toho potřebie bude, a nadtoť od Ciesařovy Milosti majestát jmám s panskými pečetmi, že mi to Jeho Milost zapisuje za mé dědictvie. A jakož Vaše Milost píše o opata a převora ... mněť jest jich ... potřebie proč napomínati, neb sem já to držal i podnes držím, a oni sú vždy té chvíle vyhnáni, že sem s nimi nejměl oč mluviti, ani sú nebyli toho mocni té chvíle i podnes nejsú. I věřím Tvé Milosti pane, že mne od mého tisknúti nebudeš, a službu mú Tvá Milost sobě zachová, to Tvá Milost věda, že sem dal za to své dědictvie, neb bych já Tvé Milosti nerad hněval. A jakož Tvá Milost žádá, abych toho nechal, až by Tvá Milost Ciesařovu Milost obeslal, v dobré mieře státi: Buoh to vie, jáť bych to rád učinil pro Tvú Milost, ale jáť sem tamto postúpil svého, a oniť toho požívají a já nic. I nehodíť mi sě toho tak nechati státi. Než rač Tvá Milost Ciesařovu Milost obeslati, ať mi jinde ukáže zde v kraji. Jáť chci to rád pro Tvú Milost učiniti, pakli to nemohlo jíti, ale věřímť já Tvé Milosti, že mne od mého tisknúti nebudeš. A o Pořínském zboží, jakož Tvá Milost píše, ať bych dal věděti: rač věděti, že otec náš jmá to ve dskách od pana Marqvarta i budúcí jeho. Protož rač Tvá Milost se mnú uhoditi, prvé než svatý Havel přijde. A dále mi Tvá Milost drží Zubčicě a Výheň a Dědkov, kteráž mi jest dal dědic. A mně jsú se opověděli ti lidé za mój člověk dědičně a úrok mi platili do té chvíle. Prosím Tvé Milosti, rač mi je propustiti, ať já Tvé Milosti tiem raději slúžím. Na to, prosím, rač mi odpověď dáti. Datum sabbato ante Johannis Baptiste. Jan z Cřemže seděním na Prachaticích.