Císař Zikmund (Sigmund) potvrzuje a obnovuje dvořákům meyerleuthe
, kteří náleží k soudu v Chebu (Eger), na jejich prosbu předloženou jejich poselstvem a s přihlédnutím k jejich věrným službám, které prokázali jemu, Říši a České koruně a v budoucnu mají ještě prokázat, desátek z veškerého plaveného dřeva, svobodu, že plavené dřevo nesmí být prodáno, ale spáleno a použitou na chebském hradě, jejich práva a zvyky, jejich soud a úřad krynnera2 V opisu (C) kummer, varianta v B (a D) se zdá být správná, což odpovídá originální Zikmundově listině stejného obsahu z roku 1426 (viz regest) . K významu pojmu krynner viz komentář.
stejně jako šest inzerovaných listin ve všech jejich bodech a zněních in allen ihren stucken, puncten und meinungen
:
Jindřich mladší, fojt ve Weidě a chebský zemský fojt a Jan z Weyslersdorffu, chebský soudce, dosvědčují dědická práva synů, dcer a blízkých příbuzných dvořáků. Dat. 29. června 1344.3 Výtah: CIM II, s. 906–907, č. 705, komentář č. 1
Král Karel IV. potvrzuje milosti udělené poplužním dvorům ležícím na chebském území týkající se dědění majetku. Dat 22. února 1348, Cheb.4 Výtah: Tamtéž, komentář č. 2.
Král Karel IV. nařizuje nejvyšším lesmistrům Albrechtovi, Petrovi a Janovi Nothafftům a všem dalším lesnickým úředníkům na Chebsku, že do odvolání mají poskytnout poplužním dvorům dřevo na stavbu a na podpal. Dat. 25. prosince 1375, Cheb.5 Výtah: Tamtéž, komentář č. 3.
Král Václav IV. poskytuje poplužním dvorům na Chebsku milost, aby mohli využívat dřevo na stavbu a na podpal z říšských lesů. Dat. 3 května 1398, Cheb.6 Reg.: Tamtéž, komentář č. 4.
Král Václav IV. nařizuje purkmistrovi, konšelům a měšťanům města Chebu, aby ochraňovali dvořáky náležející k Chebu v jejich právech a povinnostech. Dat. 27. února 1400, Praha.7 Výtah: Tamtéž, komentář č. 5, mylně k 25. únoru 1401.
Král Václav IV. nařizuje purkmistrovi, konšelům a měšťanům města Chebu, aby chránili poplužní dvory na chebském území, v jejich udělených milostech, právech a dobrých zvycích. Dat. 5. listopadu 1398, Žebrák.8 Ed.: CIM II, s. 906–907, č. 705.
Zikmund stanovuje, že dvořáci mají bez omezení užívat svých potvrzených práv a milostí, a nařizuje všem úředníkům a správcům, a rovněž i poddaným Říše a České koruny, aby žádným způsobem nebránili dvořákům v jejich svobodách a milostech, nýbrž je nechali nerušeně užívat těchto svobod a milostí, pokud se chtějí vyhnout jeho těžké nemilosti.
A konečně Zikmund zvlášť nařizuje současnému a také budoucím purkmistrům, konšelům a měšťanům města Chebu, aby chránili dvořáky v jejich svobodách, milostech a také toto jeho potvrzení, jestli si chtějí zachovat jeho milost.