My Petr Letków zeť, purkmistr toho času, Petr Třieška rychtář, Řehoř řezník, Jan Špalek, Ondrášek koželuh, Wáclaw Borowský, Wáclaw Sotna, Wáclaw syn Dúbrawského, Matěj Břicháč, Wáclaw Babinský, Marta sladowník, Štěpán sladowník, Zdata, konšelé téhož času, známo činíme tiemto zápisem a těmito knihami obecně před každým člowěkem nenějšieho i budúcieho wěku lidmi, ktož tento zápis čísti, nebo čtúce slyšeti budú: že když wstúpil před nás před plnú raddu Oldřich, syn Matiášów dobré paměti z Prachně, a před slowútného panoši Jana staršieho z Běšin, purkrabí toho času na Wilharticích, túže na Martu sladowníka a spolusúseda našeho, žeby jemu zbožie toho, kteréž jest prodal Martowi nadepsanému, jménem Pracheň, nedoplatil, a také žeby toho zbožie Prachně k dědicstwí neprodal: tu Marta častopsaný před námi a před purkrabí Janem Běšinem, lidmi hodnými wieře, před kterýmiž se jest o to zbožie trh stal, okázal, i před mnoho slowútnými panošemi wdolepsanými, že jest to jisté zbožie Pracheň dědičně kúpil u Oldřicha nadepsaného, a úplně a docela hotowými penězi zaplatil, kromě desieti grošów, kteréž jemu mimo jistinu slíbil dáti a pomoci. Tu purkrabie i s námi řekli sme Martowi, aby Oldřichowi těch deset grošów dal; a Marta stoje před námi, i řekl: páni, netolik X gr., ale XV gr. chci jemu dáti. I řekl jest purkrabie: Oldřiše, wezmi ty penieze a nechajž Marty u pokoji, a což si prodal, ať trh jde před se. A Oldřich pohrzel, nechtě od Marty peněz wzieti. Tu purkrabie kázal je smířiti mírem křesťanským, aby sobě toho oba soubú stranú ničímž zlým nezpomínala, ani se súdem kterým honili a napomínali. I stalo se jest, že sú smířeni a smluweni dobrými lidmi o wšecky wěcí mezi nimi zašlé: aby Oldřich nikdy ani jeho budúcí Marty častopsaného z ničehož neupomínal wěčné časy budúcie, ani Martowým budúcích, wezma těch XV gr.; a tu úmluvu aby sobě zapsali knihami městskými. I tázali sme obojích s obú stranú, jestli jich wóle k tomu zapsání? Tu sta oba plnú swú wóli přidala, i prosila, aby to w knihy městské wešlo a zapsáno bylo. Tu spatřiwše wóli jich obú a prosbu hodnú, i swolili sme k tomu zápisu, aby w knihy městské zapsáno bylo. Při kteréžto smlúwě byli jsú: swrchupsaní purkmistr, rychtář a konšelé, a Jan starší z Běšin, purkrabie toho času na Wilharticích, a slowútné panoše Wšeslaw z Jindřichowic, Jan Nosek z Němčic, Mikuláš ze Lhoty, Zdeněk z Němčic, Otík z Myšlowic, Oldřich Chuchel z Obytec, Alexí z Nowéwsi, Oldřich z Přestanic a Bohuslaw Chuchel z Obytec, i jiných mnoho obecnich a dobrych lidí. Datum et actum anno Domini M^oCCCC^OXXXIII^O, feria IIII, in die concepcionis Marie Virginis.