My Hynek Krušina ze Šwamberka, zprávce kraje Plzenského, Henrich z Plawna, hofrychtéř říše, pán na Kunswartě, Henrich z Elsterberka, Wilém z Risenberka odjinud ze Skály, Purkart a Jan bratřie z Kolowrat seděním na Bezdružicích, Zdeněk z Drštky purkrabie na Týně Horšowském, Burian a Jan bratřie z Gutštýna, Wilém z Nečtin seděním na Komberce, Iwan z Bubna, Jindřich z Metelska purkrabie na Tachowě, Jindřich z Jiwian purkrabie na Přimdě, Jan Štěpanowec z Wrtba, Sezema z Kocowa, Bušek Calta z Kamennéhory, města Plzeň a Tachow: Oznamujem před každým živým člověkem, ktož tento list uzřie anebo čtúc uslyšie, že sme znamenali veliké ukrutnosti, mordy, pálenie a rozličné bezpravie beze všie milosti v zemi České, a zvláště v kraji našem Plzenském, od ukrutných kacéřóv a nepřátel všeho křesťanstvie; i učinili sme takovúto úmluvu: Najprvé, aby ižádný z nás svrchu psaných sobě s nepřátely cérkve svaté, Královy Milosti pána našeho dědičného, všeho křesťanstvie, tudiež i našiemi nepřátely, úmluv ižádných ini příměřie nečinil ani měl; a však takto, jestliže bychom co v tom Královy Milosti pána našeho milostivého počestného, toho kraje tudiež i svého dobrého, příměřím a úmluvami mohli zjednati, to abychom všickni jednostajně učinili, jeden druhého po sobě nepoostavuje. Také aby ižádný z nás svým lidem nedopúštěl, by holdy nepřátelóm dávali, ani od nepřátelských lidí sami přijímali, než je hubili stále a statečně až do toho všeho což máme, svých hrdel v tom ižádnú měrú nelitujíce. Pakli by kto holdy dával, buďto jeden člověk, nebo dva, aneb celá ves, ježto by řádně dovedeno bylo: to aby nad nimi bylo pomštěno zřetedlně skrze pána jich, podlé rozkázanie zprávce svrchu psaného a raddy k němu v tom listu vydané. Pakli by pán jeho nebo jich toho nepomstil nebo pomstiti nechtěl: tehdy my všichni svrchu psaní máme na toho pána i na jeho lidi sáhnúti, a toho pomstíti jakožto nad nepřátely. Také jest umluveno, abychom všichni jednostajně svých chudých lidí bránili polem, tak aby žádný pro nárok doma sedě druhému jeho lidem neuškodil ani pobral; také abychom silničních lúpežóv nedopúštěli a nočních výbojóv bránili. Pakli by na koho skutek takový byl doveden, toho abychom všichni nad nim jednostajně mstili beze všie milosti. Také dále jest umluveno, aby každý z nás, buď pán neb panoše, man nebo město, podlé svého statku a jměnie, jeden druhému ku pomoci byl zhóru beze všeho vymlúvánie. Opět jest zjednáno a umluveno, jestliže by kto z nás svrchu psaných, anebo z těch, kto by svój list přiznavací k těmto věcem svrchu psaným pod svú pečetí k tomuto listu hlavniemu položil, buď pán nebo panoše, man nebo městský, nebo ktož, od nepřátel poražen nebo jat byl, toho všichni jednostajně máme vězněm nepřátelským jemu rovným vypraviti z vězenie beze všeho vymlúvánie. A také sme umluvili, aby žádný z nás jeden na druhého mocí nesahal, buď pán neb panoše, neb ktožkolivěk, než aby byli ohledáni od zprávce svrchu psaného a raddy jeho, a na nich dosti měli. Dále sme umluvili, jestliže by kterého z nás svrchu psaných potřebie bylo, tomu abychme všichni jednostajně pomohli, a inhed bez meškánie s jezdnými i spěšími vzhóru byli. Také jestliže by kto z jiného kraje na kterého z nás svrchu psaných sáhl mocí a bezprávně, proti takovému máme sobě všichni pomoci vedle rozkázanie zprávce a raddy jemu přidané. Také což by od nás svrchu psaných v kraji nepřátelóm vzato bylo, to aby z země nebylo hnáno, dodáno ani prodáno, než v kraji zuostalo. Také jest umluveno a zjednáno, jestliže by kto z nás jednoho anebo dva viece kleitoval s povolením zprávce našeho svrchu psaného, ten má glejt úplně a cele od nás zdržán býti bez přerušenie ode všech, jakož by od nás ode všech svrchu psaných byl nebo byli glejtováni. Pakli by kto z nás takový glejt zrušil kterak kolivěk, to aby opraveno bylo podlé rozkázanie zprávce našeho a raddy k němu vydané. Také dále jest umluveno, aby jich svrchu psaných nepřátel našich žádný nefirdroval, ani se za nepřátelské zbožie přimlúval, ani za své lidi, kteříž by jim potřeby, buďto obilé, suol anebo jiného cožkolivěk vezli, a v tom kde na cestách k nim svrchu psaným nepřátelóm znamenitých byli naloženi. Také smluveno jest, jestliže by kto ten byl, ježto nám v tom proti nepřátelóm svrchu psaným nechtěl pomáhati, a listu svého k těmto úmluvám přiznavajícieho pod svú pečetí k tomuto listu hlavniemu nepoložil, a k těm ke všem kusóm svrchu psaným se skutečně neukázal: na toho máme sobě všichni jednostajně pomáhati, a jeho za nepřietele jmieti. Také sme svolili všichni jednostajně, slibujíce urozeného pána pana Krušinu zprávce našeho svrchu psaného i raddy podepsané k němu přidané ve všem poslušni býti, když a kolikrát by nám kázal proti nepřátelóm vzhóru býti, beze všie výmluvy, se vší svú mocí, jiezdnými i pěšími, ktož pro starost i pro mladost budú moci jíti, buďto se všemi, nebo polovicí aneb třetinu, tak jakž by nám on svrchu psaný pán pan Krušina zprávce náš rozkázal; a za to aby žádný z nás s svých lidí peněz ani daruov nebral, než jim chutně jíti kázal podlé rozkázanie svrchu psaného. Také my všichni svrchu psaní přidáváme k radě urozenému pánu panu Krušinowi, svrchu psanému zprávci našemu, urozeného pana Purkarta z Kolowrat seděním na Bezdružicích, Buriana z Gutštýna, Jindřicha z Jiwian purkrabi na Přimdě, Jana z Wrtba řečeného Štěpanowec, s jichžto radú urozený pán pan Krušina (má) činiti a jednati ty všecky věci svrchu psané. A to všecko, což svrchu psáno stojí, slibujeme my sobě všichni svrchu psaní pode ctí a pod naší věrú dobrú křesťanskú cele, úplně a stále, beze všie zlé lsti a odpory držeti, tak jakož svrchu psáno stojí. Toho všeho na potvrzenie a lepší jistotu všichni svrchu psaní své sme vlastnie pečeti s dobrým naším povolením k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán anno domini M°CCCCXXVI, in die Simonis et Judae apostolorum.