latinaAugustin Auwer žádá papeže Martina V. o udělení provize k oltáři sv. Martina v opavském farním kostele. AHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

N/AAAV; R. Suppl. 197 (lib. IV de vacantibus per fiat a. nono), fol. 252r−v

Podle výtahu v MVB VII/2, s. 618−619, č. 1562

Podle výtahu v MVB VII/2, s. 618−619, č. 1562

PH

PH

Řím (Rome apud Santum Petrum)N/AN/A

N/A

opis v papežských registrech suplik

Augustin Auwer (Augustinus Auwer), klerik z Vratislavi (clericus Wratislaviensis), žádá papežský stolec, aby mu poté, co schválí níže uvedenou rezignaci k sinekurnímu oltáři sv. Martina ve farním kostele Panny Marie v Opavě (de altari s. Martini sito in parrochiali ecclesia b. Marie in Opavia ..., quod sine cura est) v olomoucké diecézi (Olomucensis diocesis), udělil zvláštní milostí řečený oltář, jehož roční důchod nepřevyšuje čtyři hřivny stříbra, a nařídil vykonání níže uvedeného rozsudku ve věci držby oltáře v jeho prospěch. Svou žádost zdůvodňuje následovně: před jistým časem byla Martinovi z Chotíkova (Martinus de Chotikaw), knězi z pražské diecéze (presbiter Pragensis diocesis), udělena papežská provize k řečenému oltáři, který byl tehdy uprázdněný z důvodu smrti Jana Scheczlina (Johannis Scheczlini) mimo kurii. O tento oltář vedl kněz Martin také spor v papežském soudním paláci s jistým Janem Košatou (Johannem Cossata). Po delší době dosáhl konečného rozsudku, podle kterého bylo právo na řečený oltář přisouzeno Martinovi, Janovi bylo v této záležitosti uloženo věčné mlčení a jelikož nedošlo k odvolání, rozsudek nabyl právní platnosti. I když Martin zmíněný oltář v držbě nemá a nedošlo ani k vykonání řečeného rozsudku, rozhodl se rezignovat na toto beneficium a dobrovolně také na něj rezignuje k rukám papeže. Tomuto udělení z moci papežské nemá být na překážku non obstantibus, že Augustin Auwer drží jistý oltář v kostele sv. Kříže ve Vratislavi (quoddam altare in s. Crucis Wratislaviensi) s ročním důchodem tři hřivny stříbra; že dosáhl poté, co uspěl v soudním sporu před papežským soudem, provizi na stálé beneficium označované jako prebenda v klášterním kostele sv. Jiří na Pražském hradě (de perpetuo beneficio prebenda nuncupato in s. Georgii in castro Pragensi) s ročním důchodem osm hřiven stříbra; že dosáhl kanonikátu a prebendy v metropolitní kapitule u sv. Václava v Olomouci (Olomucensi ecclesia), které získal soudním rozhodnutím před papežským soudem a jejichž důchod nepřevyšuje sedm hřiven stříbra;1

Srov. 1424_06_07a;

že ve sporu o farní kostel v Nucizendorfu (Nucizendorff)2

V rejstříku MVB VII/3 není tato lokalita uvedena; mohlo by se jednat o vesnici Nüziders, která leží ve Vorarlbersku na území dnešního Rakouska.

 v diecézi Chur (Curiensis diocesis), jehož roční důchod nepřevyšuje 10 hřiven stříbra, dosáhl proti svému protivníkovi delegační mandát s pověřením, citací a možností vykonat rozhodnutí na místě; že mu byla udělena provize na proboštství v kolegiátní kapitule kostela sv. Hrobu v Lehnici3

Viz 1426_03_09b.

 de prepositura s. Sepulchri dominici ... in Legnicensi ecclesia ve vratislavské diecézi (Wratislaviensis diocesis), jehož roční důchod nepřevyšuje 50 hřiven stříbra.

Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad Fiat ut petitur O..

B. p. Cum dev. vester Martinus de Chotikaw, presbiter Pragensis diocesis, cui dudum de altari s. Martini sito in parrochiali ecclesia b. Marie in Opavia Olomucensis diocesis, tunc per obitum quondam Johannis Scheczlini extra Romanam curiam defuncti vacante, apostolica fuit auctoritate provisum et qui in causa inter dictum Martinum et quendam Johannem Cossata super dicto altari in palacio apostolico ex commissione Stis Vre aliquamdiu ventilata diffinitivam, per quam dictum altare sibi adiudicatum et super illo ipsi Johanni perpetuum silencium impositum extitit et que nulla provocacione suspensa in rem transivit iudicatam, sentenciam reportavit, altare predictum, illius possesione per eum non habita nec ad execucionem dicte sentencie processo, resignare proponat et exnunc in manibus Stis Vre sponte resignet, supplicat ... dev. vester Augustinus Auwer, clericus Wratislaviensis, quatenus sibi specialem graciam facientes dictamque resignacionem admittentes de dicto altari, quod sine cura est et cuius fructus etc. quatuor marcharum argenti ... valorem annuum non excedunt, ... eidem Augustino providere ipsumque Augustinum ad execucionem dicte sentencie quoad possessionem ipsius altaris sibi tradendam admitti mandare dignemini. Non obstantibus, quod idem Augustinus quoddam altare in s. Crucis Wratislaviensi, cuius trium, obtinet et dudum sibi de perpetuo beneficio prebenda nuncupato in s. Georgii in castro Pragensi, quod in palacio apostolico litigando evicit et cuius octo, provisum fuit et de canonicatu et prebenda in Olomucensi, qui sibi sentencialiter in dicto palacio adiudicati fuerunt et quorum septem, mandatum necnon de parrochiali ecclesia in Nucizendorff, super qua causam contra quendam suum adversarium committi ac citationem et execucionem demandatam ad partes decerni obtinuit et cuius decem, necnon de prepositura s. Sepulchri dominici... in Legnicensi Curiensis et Wratislaviensis diocesis ecclesiis et cuius quinquaginta marcharum argenti fructus ... valorem annuum non excedunt... concessum extitit provideri...

Fiat ut petitur O. Fiat. Datum Rome apud s. Petrum duodecimo kal. Maii a. nono.

N/AMVB VII/2, s. 618−619, č. 1562RG IV/1, sl. 169N/AN/A