Král Zikmund (Sigmund) ověřuje u všech poddaných Říše, purkmistrů, konšelů, svých vyslanců a vyslanců říšských měst allen und iglichen unsern und des richs lieben getruen den burgermeistern, reten und botschafften, kteří putují na říšské shromáždění, aby jednali s kurfiřty, knížaty, hrabaty, pány a městy mit unsern und des richs kurfursten, fursten, greven, heren und steten, své rádce rete, urozeného Albrechta z Hohenlohe (die edeln Albrechten von Hohenloch) a Konráda z Weinsbergu (Conraten von Winsperg), kteří mají shromáždění zpravit o záležitostech křesťanstva, Svaté říše římské a českých kacířů. Zikmund žádá příjemce, aby Albrechtovi a Konrádovi věnovali v těchto věcech plnou důvěru, jako by jednali s ním samotným in das genczlich als uns selber glouben wollet.