My Sigmund z Božie milosti římský ciesař, vždy rozmnožitel říše a uherský, český etc. král. Vyznáváme tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie, aneb čtúc slyšeti budú, že znamenavše pilné služby a mnohé opatrného Jana Rečka z Ledeč, měštěnína Starého Města pražského, věrného našeho milého, jimižto sě jest najosviecienějšiemu kniežeti slavné paměti panu Václavovi, bratru našemu milému, králi českému, věrně zachoval i nám sě zachovává a v časiech budúcích zachovati sě miení a slúžiti muože. Chtiece jemu našě milost a vděčnost ukázati s dobrým rozmyslem a radú naší jemu a jeho dědicom i budúcím zastavili sme a zastavujem ves Michel se dvorem a dědinami, poplužěmi i kmětčími, s úroky, lesy, lukami, potoky, s mlýnem, s vinicemi, zahradami a se vším, což k tomu příslušie, nic ovšem nepozuostavujíc, i s panstvím ve čtyřech stech kopách grošuov pražských střiebrných a dobrých. A to tak, aby prvé jmenovaný Jan Reček i jeho dědicové i budúcí tu ves se dvorem a s jinými příslušnostmi, jakož svrchu sě píše, držal a držali i toho požíval a požívali bez našie i našich budúcích králuov českých všeliké otpory a přěkážky pod úmluvú takovúto, když bychom koli my nebo naši budúcí králové čeští témuž Rečkovi neboli jeho dědicóm a budúcím puol léta napřed věděti dadúc, těch čtyř sta kop grošuov dali a zaplatili, tehdy mají a dlužni budú té vsi nahoře psané i se vším příslušenstvím nám nebo jim postúpiti bez otporu i bez zmatku to přidajíc, aby týž Reček moc a právo měl, to sbožie dáti, zastaviti, směniti neb prodati, když a komuž by chtěl v též a takové právo, jakož jemu tiemto listem jest zapsáno. A také prvé jmenovaný Reček a dědicové jeho i budúcí nemají těch lidí mimo spravedlivé poplatky obtěžovati ku pohoršení toho sbožie obyčejem žádným. A ktož tento list měl by a často psaného Rečka dobrú vóli a svobodu, ten má všecko právo mieti k tomuto zápisu, jakožto on sám. Na potvrzenie toho náš ciesařský majestát kázali sme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán v pondělí po narození matky Božie léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátéhošestého, let království našich uherského etc. v padesátém, římského v sedmizicietmém, českého v sedminádctém a ciesařstvie v čtvrtém létě.