My Jan Smil z Kremže seděním na Lipnici známo činíme všem nynějším i budoucím, že vidouce pilnost věrných a milých našeho města Lipnice, chtíce, aby naše město a naši měšťané věrní a milí pod naší mocí a potom budoucích jiných s péčí mohli poctivě a počestně seděti v našem městě, i dáváme jim milostivě a mocně jako našim věrným a milým, aby jich statkové movití i nemovití, kterými by koli jmény byli jmenováni, na smrtedlné posteli dáni a odkázáni býti, komuž by koli chtěli svou dobrou vůlí. Pakli by z našich měšťan města našeho Lipnice na kterého Pán Bůh připustil náhlou smrt, že by neučinil žádného poručenství své poslední vůle, tehdy my jich ve všecky statky tak bez rozkázání sejdoucích nechcem sáhnouti, ale což by kolivěk bylo, aby to bylo rozdáno mezi přátely a příbuzné kteréžkolivěk, blízké neb daleké, bez našeho překážení i našich budoucích. Pakli by se přihodilo, že by který byli svárové mezi přátely a příbuznými, techdy chceme, aby ten, kterémuž by ti jistí statkové přisouzeni byli skrze konšely města našeho, aby se ten uvázal a vládl bez našeho překážení, a my správci i potom budoucí naši ode všech jich statkův měšťan města našeho ve všech věcech chceme i máme se zdržeti, abychme se nikdy a na věky v jich statky neuvazovali ani jim v tom překáželi. Pak dálejc vidouce jich pilnou a věrnou poslušnost, přidali sme jim z naší dobrej vůle paseku plnou svobodú, kteráž zaleží okolo naší štěpnice a Janákové zahrady, aby tím lípe a snázeji mohli bydliti v našem městě Lipnici. A k tomu na plnější svědomí ku potvrzení svou pečeť, a to s dobrým naším rozmyslem přivěsili jsme. Dán léta Páně tisíctího čteřtého třidcátého čtvrtého na hradě Lipnici, v sobotu apoštolův Filipa a Jakuba.