Jana řečená Heryanka z Chotětova.

My Matyáš purgmistr té chvíle, Václav Kruh, Petr Thachowský, Petr kovář, Kříž, Jeník, Macek krajčí, Mařík Šťáva, Šimon kovář, Budek, Jan čěšieř, a Mařík kovář, konšelé přísežní města Bělé, vyznáváme nynějším i budúcím, že přistúpivši před naše plné právo v zahájeném súdě poctiví žena paní Jana řečená Heryanka, s dobrým rozmyslem a s gitrnim sic potazem, dobrovolně, jsúci sebe dobřě mocna, i vzdala Mikšovi sestřenci svému tři čtvrti role, kteráž leží, jedna čtvrt vedle mezí Mikšových s jedné, a vedle mezi Heraufovy z druhé strany, a dvě čtvrti, kteréž ležie v Nivách, i s domem v Chotětově, i se vším nábytkem, kterýž by koli mohl jmenován býti, po své smrti. To sobě vymieňujíc, že v tom svrchupsaném statku má mocná hospodyně do své smrti býti, a na tom jí ižádný nemá překážeti. Kteréžto všecky svrchupsané věci svrchupsanému Mikšovi i jeho budúcím mocně po své smrti vzdává a mocna činí, tak aby na tom statku svrchupsanému Mikšěvi žádný z jiných přátel nepřekážel. Jenž psáno jest anno Domini M°CCCC°XXXVI°, in vigilia Andree apostoli Domini gloriosi.