My Jan z pójčenie milosti božie opat w Opatowicích, kněz Wěněk přewor, kněz Jan subpřewor, kněz Hawel farář ze Ždanic, kněz Wojtěch farář z Osic, kněz Tomáš farář z Dřieče, i wšecka jiná knězi a bratřie toho konventa a kláštera Opatowického, zákona S. Benedikta, i naši náměstci a po nás budúcí naši: wyznáwáme tiemto listem zewně a obecně předewšemi ktož jej čísti anebo čtúce slyšeti budú: že najjasnějšie knieže a pán, pan Sigmund Rímský král wždy rozmnožitel říše, král Uherský a Český král, pán náš milostiwý, znamenaw statečnů a snažnú službu od urozených pánuow, pana Puoty z Častolowic a pana Alše ze Šternberka odjinud z Holic, i dal jim i jich budůcím tři tisíce kop grošuow dobrých střiebrných rázu Pražského na našem klášteře na Opatowicích i na tom na wšem zboží, což k tomu našemu klášteru přileží aneb přislušie. A my swrchupsaný Jan w ty časy opal i wešken konvent i naši budúcí, slibujem jim swrchupsaným urozeným pánuom i jich budůcím s těch tří tisícuow kop grošuow úrok platiti a dáwati tři sta kop grošuow dobrých střiebrných rázu Pražského. Ale to rozdielně, na S. Jiřie puol druhého sta kop, ježto nynie najprwé má přijíti, a na S. Hawla puol druhého sta kop grošuow, ježto potom inhed má přijíti: a tak na každé léto máme i slibujem jim i jich budúcím dáwati a platiti w plně až do cela na ty roky bez pomčenie hotowými penězi dotud, dokudžby král Sigmund a pán náš milostiwý nebo král budúcí swrchupsaným urozeným pánuom i jich budúcím, těch swrchupsaných tří tisíców kop grošuow hotowými penězi úplně a docela nezaplatil a nedal. A jestližebychom my swrchupsaní opat i wešken konvent těch peněz úročných puol druhého sta kop grošuow našim wěřiteluom i jich budúcím na ty roky, totiž na S. Jiřie nebo na S. Hawla, nedali a penězi hotowými nezaplatili, jehož bože nedaj: tehdy jim swrchupsaným pánuom i jich budůcím dáwáme tiemto listem plnů moc i plné práwo, ty penieze wzieti w křesťanech nebo w židech na naši na wšech škodu, a naše lidi kteréž máme a k našemu klášteru přislušejí, nebo ještě mieti budem, nebo naši budůcí mieti budú, mají moc je jímati, stawowati w městech hrazených i w nehrazených, we wsech i na cestách, i jim zajímati, i také se w lidi i we wsi i we dwory i w dědiny mohú se a mají uwázati dotud, dokudby swých zadržených úrokuow newybrali w plně až docela i se wšemi škodami, kteréžby wzeli a je ukázati mohli dobrým swědomím. A my proti tomu nemáme mluwiti ani otpierati: paklibychom co mluwili, to bychom učinili proti swé cti i proti swému zápisu. A ktožby tento list měl s našich wěřiteluow nebo s jich budůcími dobrú wolí: tomu dáwáme túž moc plnú i plné práwo, což tento list swědčí. A toho wšeho na swědomie a prolepší jistotu i pewnost plnů a dokonalú, my wšichni swrchupsaní s naším dobrým rozmyslem a wolí naší wědomě swé pečeti u wosk wdáwené, tociž opatowu i konventskú toho našeho konventa a kláštera Opatowského, dali sme přiwěsiti na utwrzenie tomuto listu. Jenž jest psán a učiněn léta narozenie syna božieho tisíc čtyři sta we dwacátem létě, ten čtwrtek před S. Mikulášem.