Já Jiřink z Čěvic seděním v Krašovicích a já Jan syn jeho i naši budúcí vyznáváme etc., že dvě vsi: jedna Březie podle Črmného a druhá Mrtník se všemi platy, se všemi užitky i s panstvím tak úplně, jako sme ot kněze opata a ot všeho konventa kláštera Plaského kúpili, přijeli a drželi, — jim sstúpiti a vrátiti slibujem beze lsti, když mú pečeť a mě z rukojemstvie, kdožkolivěk za ně stojím, bez mé škody vyvadie. Také já neb syn mój i budúcí náši všecky úroky, berně, súdné viny i všeliké poplatky, malé i věliké, což jest v těch dvú vsí svrchupsaných, slibujem vybierati a knězi opatu a jeho konventu do kláštera do Plas jim otčísti všecky a dáti. A oni mú pečeť, kdežkolivěk v rukojemství za ně stojím, což na mój diel slušie, mají těmi penězi vyvaditi bez mé škody. Také já Jiřink neb mój syn nesměnili-li bychom našie vsi Koryt za tu věs za Březie, a kněz opat i konvent svrchupsaní tu věs Březie chtěli komu prodati, máme jim k tomu přivoliti a toho trhu slibujem jim nebrániti ani na tom překážeti. A dále umluvili sme: kdyžby se knězi opatu a konventu kupec nahodil na tu věs na Mrtník, buď to kúpeno na věčnosť neb do života, slibujem jim na tom trhu také nepřekážeti. A když prodadie, tehdy těmi penězi, kteréž vezmú za ty dvě vsi svrchupsané, mají mú pečeť a mě z rukojemstvie, kdežkolivěk za ně stojím, vyvaditi bez mých škod. A když jim napřed psaných dvú vsí stúpíme, tehdy jich list — máme a slibujem jim vrátiti a v jich ruce dáti pod dobrú a čistú věrú i pode ctí. — Pečeti: slovut. panoší Jana z Rabštejna seděním v Loze a Jana Šilhana, bratra mého. — Dán léta od naroz. syna b. tisíc čtyři sta ve dvúdcátém létě, v sobotu po hodu Božieho vstúpenie.