Zástupce kláštera Jan de Monte Noison (Vester monachus Johannem de Montenoison) informuje svého opata cisterciáckého kláštera v Cluny Otu de la Périère (Oddoni divina gracia abbati Cluniacensi), že od jeho odchodu se na koncilu v Basileji in hoc sacro concilio
událo mnoho věcí, které by vyžadovaly pozornost. Minulou neděli Dominica ultimo
, tedy 11. října 11 huius octobris
, připlul nečekaně po Rýnu (Reni) do města Basileje hanc urbem insperate intravit
císař Zikmund (imperator), vstoupil do baziliky Panny Marie (basilicam sancte Marie) a shromáždil celou koncilní radu. Naléhavost své cesty vysvětloval vypršením termínu, který koncil stanovil pro proces proti papeži Evženovi IV. (pape); žádal při tom, se sepjatýma rukama a zdobnou latinou, koncilní radu o prodloužení termínu alespoň do následující oktávy ad octavam diem
, během níž by spolu s vyslanci Benátek (cum ambassiatoribus dominorum Venetorum) přednesl náležité zprávy. Uvedeného odkladu dosáhl s největšími obtížemi a hned následující den, v pondělí Lune in crastino
12. října, navštívili císaře všichni kardinálové, početné poselstvo burgundského vévody Filipa III. Dobrého (ambassiatores dominorum ducum Burgundie) a savojského vévody Amadea VIII. (Sabaudie magna cum comitiva) a následně císař zavítal k papežskému legátovi. Nazítří In crastinum
, v úterý 13. října 13 octobris
, se konalo v kostele koncilní shromáždění. V jeho čele seděl na trůnu ozdobeném látkami císař, po jeho pravici byli legáti, kardinál Piacenzy Branda de Castiglione Placentinus cardinalis
, kardinál Rouenu Juan de Rochetaillée Rothomagensis cardinalis
, kardinál baziliky San Pietro in Vincoli Juan de Cervantes ad Vincula sancti Petri cardinalis
, alexandrijský patriarcha Vitalise de Mauléon (patriarcha Alexandrinus), arcibiskup z Bourges Henryho d´Avangour Bituricensis archiepiscopus
a arcibiskup z Tour Phillippa de Coëtquis Turonensis archiepiscopus
; dva posledně zmínění zastupovali francouzského krále Karla VII. (regis Francie ambaxiatores). Po levici císaře seděli kardinál Basilica di Sant'Eustachio Alfonse Carilla cardinalis sancti Eustachii
, titulární kardinál Santa Maria in Via Lata Dominika de Capranica cardinalis Firmanus diaconi necnon
, titulární patriarcha Antiochie Jan Mauroux patriarcha Anthiochenus
a na 100 centum
dalších arcibiskupů, biskupů a opatů, množství mistrů, doktorů teologie a dalších významných mužů. Žádost Benátek předložil shromáždění vyslanec a doktor práv Gian Francesco di Capodistria iuris doctoris
, který mimo jiné vychvaloval Benátky a oslavoval činy papeže; nakonec vymohl od shromáždění souhlas s tříměsíčním odkladem hunc terminum usque ad tres menses
zahájení procesu. Zvykem koncilní rady bylo před uzavřením jednání přeložit záležitost deputaci, složenou z osmi biskupů a doktorů teologie 8 daputati, episcopi et doctores
, kteří měli přistoupit k volbě ve středu 14. října 14 octobris
. Po večeři přišli císařovi vyslanci do domu papežského legáta, přičemž šest kardinálů a další dva zůstali ve svých domech cardinales numero sex aliis duobus in suis domibus
, jmenovitě páni z Bologne (Bononiensi) a ze Svatého Kříže sancti Crucis
. Dále byli přítomni zástupci všech deputací, doplněných o dvaatřicet účastníků qui 32 numerum complebant
; přítomni byli i vyslanci papeže, burgundských a savojských vévodů. Pisatel upozorňuje, že v radě nepanovala shoda v přijetí oné buly, a to předně z důvodu, že by papeži dala svrchovanou moc nad koncily, rovněž by papeži umožnila dosavadní průběh koncilu a jeho závěry anulovat, a utrpěla autorita obecných koncilů. Z těchto důvodů vyvolal obsah mezi přítomnými zděšení. Podobnou reakci vyvolalo 16. října huius mensis octobris 16
její předčítání prokurátorem před 2000 tisíci účastníky koncilu duo milia
. Podotýká, že se opat může snadno odvodit důvody, které vedly k přijetí podobné buly – základ všeho zla představuje hrabivost, která podvrací víru, poctivost i další ctnosti. Nadcházející pondělí 19. října Die autem lune adveniente, que fuit 19 huius mensis octobris
přiměl císař znovu předložit žádost o odklad termínu, spojeného s žádostí vyslanců francouzského krále. Na základě uvedených žádostí, podobně jako těch od vévody burgundského, savojského, benátské republiky a říšských kurfiřtů imperii electorum
, došlo k prodloužení jednání o osm dní, během nichž zástupci koncilu podají zprávu v záležitosti odkladu lhůty. Poté, co dosáhl císař prodloužení jednání, otevřeně hovořil ohledně příjezdu francouzského krále Karla VII. do Lyonu (Lugdunum) během měsíce října. Při tom deklaroval svou osobní angažovanost v záležitosti docílení míru mezi Francií a Anglií. Z toho důvodu zamýšlel vyrazit do nejbližšího říšského města u Lyonu, aby vyjednával s anglickým králem Jindřichem VI. a burgundským vévodou Filipem III. Dobrým. Kromě toho informuje, že Češi Bohemi
byli poraženi 12. září 12 de septembri
1 Časový údaj bitvy je chybný, odehrála se 21. září.
u Hiltersriedu bavorským vévodou Janem z Neumarktu (ducem Johannem de Bavaria), a na 1500 mille quingenti
jich bylo pobito. Koncil o tom zpravil arcibiskup v Lyonu Amédée de Talaru Lugdunensis archiepiscopus
, který se v době bitvy nacházel pouhé čtyři míle quatuor miliaria
od ní. Podotýká, že vítězstvím došlo nejen k ukončení obležení, ale zároveň k spoutání a uvěznění jejich vůdce Prokopa Holého (Procopius eorum ductor et seductor), jehož odvezli do Prahy (captus Pragam). Konečně žádá opata o peníze, neboť předpokládá prodloužení doby jednání nejméně na čtyři roky de quatuor annis futuris
. V současnosti se nejvíc řeší výprava do Řecka (ad Greciam) v záležitosti jejich sjednocení s katolickou církví. Stěžuje si, že cena potravin výrazně roste. Pobyt vyžaduje nejméně 200 zlatých de 200 scutis auri
, vybízí opata k tomu, aby zvážil možnosti. Dále informuje, že z peněz, kterými disponoval, nezbylo zhola nic nebo jen velmi málo, stačil nakoupit otop de lignis
za čtyři zlaté pro quatuor florenis
a obstarat vlastní topení iam furnum stupe mee novum feci
, neboť převor kláštera svatého Albana v Basileji prior domus sancti Albani
mu nemůže kvůli vysoké míře zadlužení poskytnout žádnou pomoc. Mimo uvedené se mu podařilo zajistit víno de vino
za 21 zlatých pro 21 scutis
. Závěrem upozorňuje, že v truhle in archa
mu zůstalo 20 dukátů de 20 ducatis
určených pro koncilní radu.
Reverendissime in Christo pater ac preceptor singularissime, obsequiosa recommendacione premissa cum omni promptitudine famulandi. Noverit vestra paternitas reverendissima, quod a recessu hostellarii vestri multa in hoc sacro concilio contigerunt, que, quamvis prolixum sermonem requirant, congruum tamen existimavi aliquantisper aperire, ut pro posse vestram paternitatem reverendissimam non lateant ardua, que hiis diebus frequenter occurrunt. Et quamvis scribere gestus personarum in rebus actis et agendis rerum noticiam vobis multum aperiret, quia tamen impossibile aut saltim difficile, res et facta quam plurimum gravia hiis interseri proposui, rogans ut, si non plica solita papiri scribam, non egre feratis; sic enim casualiter accidit, ut ex armario hoc folium extrahens plicatum hoc modo invenerim. Ad rem accedo valde difficilem et auditu satis mirabilem. Dominica ultimo fluens, que 11 huius octobris diem faciebat, imperator hanc urbem insperate intravit hora prima post meridiem, fluvio navigans Reni. Qui Basiliam applicans2applicatus CB I, s. 255–260, č. 18.
recta via maiorem basilicam sancte Marie tendens3tandens CB I, s. 255–260, č. 18.
totum concilium in unum in instanti congregavit. Hoc diligenter egit explicans velocitatem sui itineris, quoniam die illa advesperacente terminus suspensionis domini nostri pape administracionis tam in spiritualibus quam temporalibus expirabat; quodque magna cum instancia supplicavit, ore proprio, manibus iunctis et suo latino ornato satis, quod predictus terminus usque ad octavam diem dumtaxat prorogaretur, quo pendente termino una cum ambassiatoribus dominorum Venetorum talia nova proferret et in medium produceret, quod merito et deus et totum concilium contentari deberet. Votis quorumlibet sacri concilii suppositorum exquisitis cum maxima difficultate predictum terminum obtinuit, et sic finivit dies illa. Lune in crastino cardinales omnes dominum imperatorem visitarunt domino legato exepto propter egritudinem suam, quamvis ab ea, laus deo, liberatus esset, sed marinatum more aerem fugiens domi stabat. Visitarunt eadem die insuper dominum cesarem ambassiatores dominorum ducum Burgundie et Sabaudie magna cum comitiva. Adhuc die eadem dominus imperator in propria visitavit dominum legatum. In crastinum vero, que fuit martis 13 octobris, fuit generalis congregacio celebrata valde sollempnis in maiori ecclesia, et erant ibi presentes, dominus imperator: supra cathedram pannis deauratam alte erectus; ad dexteram vero eius sedebant domini legatus cardinalis, dominus Placentinus cardinalis, dominus Rothomagensis cardinalis, dominus ad Vincula sancti Petri cardinalis, dominus patriarcha Alexandrinus, dominus Bituricensis archiepiscopus et dominus Turonensis archiepiscopus — hii duo illa in banca sedebant, quia regis Francie ambaxiatores —, a latere vero sinistro erant dominus cardinalis sancti Eustachii et dominus cardinalis Firmanus diaconi nec non et dominus patriarcha Anthiochenus; alii denique tam archiepiscopi episcopi quam abbates quasi centum sedibus altis ac aliis doctorum magistrorum ac aliorum virorum notabilium multitudine cum numerosa valde. Quibus congregatis in ambone proposuerunt ambaxiatores Venetorum sollempniter valde per organum unius utriusque iuris doctoris, qui ornatissime loquens Venetorum dominium extollens ad facta domini nostri pape descendit, ipsum collaudans4cillaudens CB I, s. 255–260, č. 18.
eciam in hiis, que iuventutis lascivia non permittit; et, ut credo, nichil unquam boni egit, quod in memoriam non produceretur. Tandem ad hoc tendens,5tendens CB I, s. 255–260, č. 18.
ut ob contemplacionem prefati dominii Venetorum placeret sacro concilio hunc terminum usque ad tres menses prorogare, et sperabant, imo vero affirmabant se tantum facturos infra eundem terminum adhesionem domini nostri cum sacro consilio eciam simplicem afferre; quod si non eorum voluntatem in hac materia adimplere vellet, ipsi ex parte dominii predicti plenam adhesionem promittebant se facturos. Et quia mos est apud sacrum consilium in arduis nichil in generali congregacione terminare, nisi prius per deputaciones masticatum fuerit et decisum fuerit, ad deputaciones remissum est. Quibus singullatim6sigillatim CB I, s. 255–260, č. 18.
congregatis, ex parte cuiuslibet deputacionis fuerunt dati 8 deputati, episcopi et doctores, qui una cum dominis cardinalibus materiam istam post eius bonam digestionem ad deputaciones refferrent. Et ista deputacionum electio facta fuit mercurii, que fuit 14 octobris, satis mane. Sumpto vero prandio ad domum domini legati venerunt dominus imperator, cardinales numero sex aliis duobus in suis domibus remanentibus infirmantibus dominis videlicet Bononiensi et sancti Crucis. Affuerunt insuper deputati omnium deputacionum, qui 32 numerum complebant; affuerunt et reverendissimi ambaxiatores7eciam CB I, s. 255–260, č. 18.
domini nostri pape, dominorum ducum Burgundie et Sabaudie necnon et Venetorum, qui ex sinu bullam trahentes produxerunt in medium, cuius copiam vestre paternitati reverendissime transmitto. Qua per singulas deputaciones visa per totum concilium determinatum est predictam bullam non satisfecisse concilio, quinimo eandem reiciendam et nullo modo recipiendam fore, tum quia per illam dominus noster papa concilio non adherebat sed solum amplexabatur, quoniam amplecti, ut melius me scitis, est amplexum trahere ad amplectentem; quod ergo8igitur CB I, s. 255–260, č. 18.
papa ad se traheret concilium, non equum racioni videtur; tum etiam et secundo: ex tenore enim bulle habetur, quod omnia hucusque facta in hoc sacro concilio ab eius inicio contra aut in preiudicium domini nostri pape aut sedis apostolice cassantur annullantur et de medio evellentur. Quod absurdum admodum videtur, quoniam et ea omnia, que facta sunt, et decreta et ordinaciones per hoc sacrum concilium omnia interpretari possent contra aut preter voluntatem pape vel sedis apostolice, quodque res ipsa, si eo modo transiret, toti orbi esset in scandalum; tum et tercio, quia per bullam predictam auctoritas generalium conciliorum diminuitur, imo totaliter evellitur et destruitur, si per optimos interpretes revolvatur. Itaque per hanc bullam nichil egerunt imperator, domini nostri regis ambassiatores necnon ambaxiatores dominorum ducum Burgundie et Sabaudie prenominati. Et quia semper indomitus furor cito periculorum obliviscitur, dominus noster papa suum furorem continere non potuit. Parvo exinde tempore interiecto — horresco refferre quod gestum est — in medium deputatiorum predictorum porrecta fuit quedam bulla satis admodum enormis scandalosa erronea, imo et periculosa, cuius copiam eciam vestre paternitati reverendissime transmitto, et quam bullam et imperator et Veneti et pape ambaxiatores penitus ignorabant. Qua perlecta omnes astantes in admirationem cecidere. Luculencius eam videre poteritis, quam hiis interseri potuissem; quid periculi, quid scandali quidve detrimenti toti statui ecclesiastico afferat, vos ipse iudicate. An solus in hoc sacro consilio incorporatus heresim evadere possit, an ecclesia tota in manibus principum per has exorbitancias posita sit, non ambigendum existimo. Memorare possem, quibus in locis maxima pericula hec bulla contineat, ni ea res longius ab incepto me traheret. Mala res et adhuc spes multo asperior, ut quem in pastorem et animarum nostrarum custodem habuisse speravimus, hunc longe factum a nobis dominandi libido desperatum reddat. Ceterum dum hec agerentur, surgens fidei procurator in medium copiam huius bulle magna cum instancia requisivit. Qua habita veneris ultima, que fuit huius mensis octobris 16, in congregacione generali, imperatore tamen absente, copiam predicte bulle a sinu idem fidei procurator extrahens lecturam eiusdem postulavit, quod et factum est. Qua perlecta fere personarum diversorum statuum duo milia mutatis coloribus se invicem inspicientes vix proferre verbum potuere. O nephanda cupiditas, imo o libido nephandissima! Satis, ut opinor, pater optime, ex hiis colligere potestis, quid horum malorum origo fuerit. Pecunie primo, dehinc imperii cupido crevit. Ea quasi omnium malorum materies fuere, namque avaricia fidem probitatem ceterasque bonas artes subvertit. Sed de hiis iam nimis multa; ad rem accedamus! Neque locus hic predicacionis est, ac vero res ipsa ostendit, quid ex ea elicere potestis. De prorogacione vero termini nichil pro illa die actum est, nisi quod frequenter et dominus imperator et domini cardinales ac eciam deputati locis diversis conveniebant, nunc in predicatoribus nunc minoribus nunc Augustinensihus nunc maiori basilica. Quid autem continget statim audietis. Die autem lune adveniente, que fuit 19 huius mensis octobris, de mane iterum dominus imperator per interpositas personas supplicari fecit pro prorogacione amplioris termini, insuper et ambassiatores Francorum regis Christianissimi. Consideratis ergo supplicacionibus prefatis necnon et dominorum ducum Burgundie, Sabaudie et Venetorum ac eciam dominorum imperii electorum conclusum fuit prefatum terminum usque ad octo dies prorogari. Quibus diebus octo durantibus deputati huius sacri concilii de ampliori termino ad summandum dominum nostrum papam prorogando determinabunt et referent,9referunt CB I, s. 255–260, č. 18.
taliter tamen quod per sacrum concilium non amplius summabitur, sed per prefatos principes supplicantes, quod, si eorum monicionibus exhortacionibus et summatis intercessionibus acquiescere noluerit, ex nunc prout ex tunc et ex tunc prout ex nunc omnes predicti principes sacro concilio adherent, decretum dictum de suspensione acceptant promitteres10promittende CB I, s. 255–260, č. 18.
non amplius supplicare, imo cum concilio viriliter et rigide procedere, stante tamen decreto in suo vigore, sed usque ad terminum exequcio diferetur, imo et quidquid11quidlibet CB I, s. 255–260, č. 18.
factum fuit in isto concilio, sive decreta12decretis CB I, s. 255–260, č. 18.
sive causarum evocaciones13littera evocacinali CB I, s. 255–260, č. 18.
sive quecunque alia hucusque, remaneant et in perpetuum valitura, et ad maiorem roboris firmitatem ordinatum est hiis octo diebus per premissos supplicantes ambassiatores iuramento firmari et roborari. Unum preter ista scribere proposui licet distans satis a materia, et quod manu grata suscipietis; atque utinam sic contingat, ut audivi eciam ab imperatore. Reliquum vero, quid hiis octo diebus futuris continget, per primum occurrentem aperiam. Et ut vulgariter loquar, ore aperto loqutus est dominus imperator inter hos deputatos post securitatem termini prorogacionis habende: „Nova, inquit ipse, eciam certa habui: fratrem meum regem Francie per totum istum mensem octobris venire Lugdunum. Volo dare operam vestro auxilio mediante — dominis cardinalibus et ceteris loquens — pacem illi inclitissimo regno procurare et sic interponere vices, ut concordia facta omnes uniamus14vivamus CB I, s. 255–260, č. 18.
in pace. Proposui ire, dum predictus rex advenerit, ad propinquiorem villam prope Lugdunum, que imperialis fuerit, dehinc et Anglorum regem et Burgundie ducem paulisper appropinquare." Hec sunt verba15illa CB I, s. 255–260, č. 18.
et licet non in forma saltim illis propinquancia. Hec sunt, pater reverendissime, que volui placita forent, quocirca liberis animis interserui.16intersererem CB I, s. 255–260, č. 18.
Ceterum, ut pateant et que longe et que prope sunt, Bohemi 12 die septembri per ducem Johannem in Bavaria victi sunt et mille quingenti gladio trucidati omnes peremti sunt. Hoc retulit eciam in congregacione generali reverendissimus pater et dominus Lugdunensis archiepiscopus, qui tempore conflictus illis religonibus17illius dietas CB I, s. 255–260, č. 18.
quatuor miliaria18in Bauaria CB I, s. 255–260, č. 18.
distabat, ambassiatam parte ex concilii faciens pro pacificacione principum illius patrie. Qua de re obsedium illud, quod Bohemi posuerant, totaliter dispersum est, imo et, quod hiis maius existit, Procopius eorum ductor et seductor velud proditor a suis captus Pragam cathenatus ducitur in cadriga. Hec sunt verissima, et ita speramus Bohemorum medio isto reductionem, quam deus ipse nobis donet. Hec sunt, reverendissime pater, que occurrere potuerunt, hiis scribo, et si nova de paternitate vestra, ut plurimum habuerunt, audivissem, forsan aliud scripsissem; dubius, ne de me confidatis,19censueritis CB I, s. 255–260, č. 18.
pauca scribo; intelligenti loquor.
Es folgen zwei Ordensangelegenheiten
Ad ultimum provideatis de pecuniis, quia non spero hoc concilium dissolvi de quatuor annis futuris. Nunc agitur de mittendis ad Greciam pro eorum reductione. Et in hoc reddo vos securum, quod victualia in hoc sacro concilio medium precium vel quasi ascendunt ultra precium anni preteriti. Qua de re si placet provideatis. Hic in veritate stare non possem ad minus de 200 scutis auri. Quare consideretis, quid agere debeo. Iam de illis pecuniis, quas misistis, nichil aut modicum restat; iam de lignis pro quatuor florenis emi, iam furnum stupe mee novum feci, quia prior domus20dominus CB I, s. 255–260, č. 18.
sancti Albani ita depauperatus propter soluciones, quas fecit pro debitis sui predecessoris, quod nichil habet nec indemnitatem21anitatem DRTA XI, s. 94–98, č. 49.
michi nec aliis facere potest, quamvis bone voluntatis hucusque extiterit. Sed quid in habentibus ... facilior est transitus. Item de vino provisionem feci pro 21 scutis. Videatis, quid22qui CB I, s. 255–260, č. 18.
residui contingat. Amore dei consideret vestra paternitas: alii, credo, a conventu multa suscipiunt, ego vero parva est somma, reverendissime pater. De 20 ducatis vero, que pro concilio habeo, stant in archa;23archo CB I, s. 255–260, č. 18.
dum tempus occurret pacis regni procurande, ponentur in medium et non alias, prout faciunt et alii. Commendo me vestre paternitati reverendissime, quam longe et feliciter prosperet dominus. Amen. Ex Basilia 20 de octobri. Vester monachus Johannem de Montenoison.
Item bullas illas mitto vobis precio quatuor grossorum veterum Burgundie, quia pro illis tradidi quatuor grossos Metenses, qui tantum valent, et sic debetis ex mutuo unum ducatum, unum florenum cum quatuor grossis. Hec littera diebus pluribus fuit scripta.