My Burjan a Jan bratřie z Gutštejna seděním na Rabštejně a na Gutštejně vyznáváme tiemto listem všem, ktož jej čísti neb slyšeti budú, že podle rozkázánie najnepřemoženějšieho kniežete pána a pana Sigmunda, Boží milosti Římského ciesaře vždy rozmnožiteli říše a Uherského a Českého et cetera krále, pana našeho milostivého vstúpili sme, a mocí listu tohoto vstupujem, se všemi služebníky, našimi poddanými v pravé křesťanské příměřie s urozeným panem, panem Oldřichem z Rozmberga a se všemi jeho služebníky a poddanými, ot dánie listu tohoto až do svatého Bartholoměje najprv příštieho, a ten den celý až do západu slunce během svým přirozeným, kteréžto příměřie slibujem naší dobrú věrú křesťanskú se všemi služebníky, našimi poddanými zdržeti věrně, ctně a křesťansky bez přerušenie všelikterakého. Pakli bychom co proti tomu příměřie učinili neb naši panoše, služebníci a poddaní, jehož pane Bože nedaj, tehdy máme a slibujem se v tom ukázati vedle spravedlnosti a to opraviti vedle rozkázánie Ciesařovy Milosti pana našeho, aneb kohož by nám Jeho Milost vydal za opravci, a což by Jeho Milosti aneb ten, kohož by Jeho Milost za opravci vydala, rozkázal, to slibujem pode ctí a pod věrú zdržeti. A my Prokop z Kolovrat, Dětřich z Femuštejna, Petr z Vučovic, Jan Cukr z Tamfeldu, Mikuláš z Kračína, Jan Hugvic z Radešova a Zbyněk z Luk rukojmie za svrchu psaného Burjana a Jana bratří z Gutštejna, jistce, slibujem pod tisícem kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského, že to příměřie se všemi služebník svými i poddanými i to, což by Ciesařova Milost anebo ktož by od Jeho Milosti za opravci vydán byl rozkázal, zdržie úplně a docela. Pakli by to příměřie, i což by Ciesařova Milost neboli ty opravce od Jeho Milosti vydáni rozkázal, nebylo zdržáno, jehož pane Bože stráže buď, a to jimi seznáno bylo, tehdy se známe, že jsme tisíc kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského propadli, kteréžto máme a slibujem naší dobrú věrú křesťanskú rukú společnú a nerozdielnú věřiteli našemu svrchu psanému ve čtyřech nedělech pořád čtúce, od seznánie Ciesařovy Milosti aneb toho kterýž by od Jeho Milosti za oprávci vydán byl, splniti penězi hotovými. Pakli bychom toho základu svrchu psaného nesplnili, tehdy když a kteří z nás spomenuti budem od věřitele našeho nadepsaného z ústy listem nebo poslem jistým, tehdy ten ihned s jedniem pacholkem a se dvěma koněma v pravé a obyčejné leženie české země máme vjeti, aneb každý sebe miesto panoší řádu rytieřského též s jedniem pacholkem a se dvěma koňma poslati, do měst do Krumlova aneb do Třeboně, z těch dvú do jednoho k poctivému hospodáři, kteříž od našich věřiteluov nám jmenován a ukázán bude. A k tomu plnění neb ležení do měst nadepsaných věřitel náš bezpečný glejt má nám zjednati, a když mine čtrnádcte dní od napomenutie toho leženie čtúce, buď ležáno neb neležáno, a my základních peněz našemu věřiteli ještě nesplnili, ihned diváme jemu tiemto listem plnú moc i právo ty penieze dobýti, optati a vzíti v křesťanech i v židech, kdežkoli v zemi české na naší všech společní škodu. A když by je optaly, dobyly, vzely na tom miestě slibujem je zastupiti sami sebú neb našimi dobrými základy nebo jistými rukojmiemi v těch penězích i ve všech škodách, kteréž by pro neplněnie naše vzeli, upomínajíc, posélajíc anebo kterak jinak vzešlé, ježto by je dobrým svědomím ukázati mohli, ty všecky škody mají naše býti, ale nic věřiteluov našich nadepsaných. A ktož tento by tento list měl s dobrú volí věřiteluov našich nadepsaných, ten též právo má i mieti bude jakožto oni sami. Toho všeho na potvrzenie my jistci i rukojmie své sme pečeti přivěsili s naším dobrým vědomím k tomuto listu. Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna Božieho tisiecieho čtvrtého třidcátého šestého, tu středu po svatém Vítě mučedlníku.